Výsledky hledání míst

Hora v Grajských Alpách, výška 3538 m n. m. Nejvyšší mariánská poutní hora Evropy. Na vrcholu stojí kaple a socha Panny Marie. První zdokumentovaný výstup podnikl r. 1358 šlechtic Bonifác Rotarius d’Asti. Výroční pouť vždy 5. srpna. Vrchol je volně přístupný po turisticky značené cestě.

Kapli nechal na místě staré zchátralé dřevěné stavby postavit na počest narození prvorozeného syna Rodericha hrabě Ferdinand von Arz-Wasegg. Stavba vznikla r. 1837. V interiéru dříve visel obraz Panny Marie a později Cyrila a Metoděje. V roce 2012 proběhla rekonstrukce.

Dům u sv. Antonína, tato architektonicky zajímavá stavba, je rodným domem českého básníka Jiřího Wolkera.

Rodiště bratrů Jožky a Franty Úprkových. V jejich rodném domě expozice. Oba bratři jsou, spolu s dalšími místními umělci pochováni na zdejším hřbitově, kterému se říká Slovácký Slavín. V obci několik staveb lidové architektury.

Rodný dům významného malíře 20. stol. Maxe Švabinského (1873–1962). Narození umělce připomíná bronzová pamětní deska na domě (autor Josef Šejnost), která byla slavnostně odhalená r. 1933 při příležitosti 60. narozenin M. Švabinského. Tvorbě umělce se obsáhle věnuje místní muzeum.

V Mladé Vožici se nachází dům, v němž se roku 1843 narodil prof. August Sedláček, zakladatelská osobnost české kastelologie. Dům stojí na Žižkově náměstí a má č. p. 190. Ve výši patra je označen pamětní deskou.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

Hrad Rogowiec (Hornšperk) byl postaven koncem 13. stol. za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového, snad na místě staršího opevnění. V 15. stol. poničen husity, Později sloužil jako sídlo loupeživých rytířů. V r. 1483 dobyt a pobořen vojskem Georga von Steina na příkaz českého krále.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně v 1. pol. 14. stol. S tvrzí se spojují bratři Bohuněk z Rohů a Ješek Rohovec, kteří r. 1366 koupili lán ve Vilémovicích. R. 1406 se připomíná Ješek z Rohova a jeho manželka Ofka. Neví se kdy a proč tvrz zanikla, snad v období husitských válek.

Jeden z prvních kamenných hradů ve Slezsku mimo knížecí okruh ležící nad říčkou Kaczawou u obce Rokitnica, postavený v počátku 13. stol. jako sídlo správce, raně goticky přestavěn, dnes zbytky zdí a valy.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Slovanské hradiště z pol. 11. stol. vybudované Břetislavem I. na skalnaté ostrožně nad říčkou Rokytnou. Doloženo r. 1052. Zaniklo r. 1146 při bojích Vladislava II. s moravskými údělnými knížaty v čele se znojemským Konrádem.