Výsledky hledání míst

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Zříceniny skalního hradu pod vrcholem Góry Zamkowe (799m) v polské části Pieninského národního parku. Založen ve 13. stol. Boleslavem Stydlivým pro manželku sv. Kingu. V r. 1287 odolal nájezdu Tatarů. Na počátku 15. století zničen husitskými vojsky.

Zřícenina hradu, postav. patrně r. 1294 Ditrichem nebo Arnoldem ze Spíše. Ve 14. stol. v majetku Drugethů. V pol. 15. stol. obsazen bratříky Petra Aksamita z Ostrova, r. 1458 dobyt Imrichem Zápolským. V l. 1505–1857 v majetku Harváthů, v 16. stol. a r. 1830 přestavěn. R. 1856 vyhořel, poté zpustl.

Zřícenina hradu. Postaven v l. 1256 – 1273 jako král. pevnost. R. 1398 v majetku Stibora ze Stibořic, do 16. stol. pánů ze Sv. Jura a Pezinka. V 2 pol. 16. stol. provedeny renesanční úpravy. Dalšími majiteli byli Szerédiovci, Salmovci, Fuggerovci. Od r. 1641 pak Pálffyovci. R. 1707 byl hrad pobořen.

V písemných pramenech se hrad nevyskytuje, ani jeho jméno tedy nemusí být původní. Podle nálezů lze existenci hradu zařadit do 14. a první poloviny 15. století, z historických souvislostí lze uvažovat o jeho založení mezi lety 1320-35.

Dnes zaniklý zámek postavili Zedwitzové v polovině 18. stol. na zbytcích starší budovy. Pravděpodobně v první polovině 19. stol. byla přistavěna dvě křídla. Později budova chátrala, a kolem roku 1965 byla zbořena.

Zámek byl postaven na přelomu 16.-17.stol. jako náhrada za hrad Neuberk. Po požáru v roce 1902 byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí pouze trosky obvodových zdí.

Zbytky kamenného gotického hradu postaveného na skalním hřbítku v 2. pol. 14. století Talkenbergy, v roce 1476 dobyt a zbořen pro zbojnictví Bernarda Talkenberga.

V l. 1838-49 postavil pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk na severním vrcholu Pohradické hory rozhlednu, na jižním vrcholu pak altán. PO jeho smrti zanedbaná rozhledna zpustla, dnes je zde jen zřícenina.

Pravděpodobně středověký mlýn majitelů zdejší tvrze zachytila poprvé mapa 1. voj. mapování 1764-1768. Poslední mlynář Alfred Wallisch. Po roce 1946 mlýn opuštěn a chátral. Na snímcích vojenského leteckého mapování z padesátých let jsou mlýnské budovy bez střech a brzo na to se proměnily v ruiny.

Zřícenina tvrze. Již r. 1225 se psali bratři Konrád a Berchtold z Markhausen. Ve 14. stol. v majetku kláštera ve Waldsassen, r. 1348 Rüdigera ze Sparnecku. Někdy ve 14. stol. byla stará tvrz nahrazena novou. V pol. 15. stol. koupena Paulsdorfery. R. 1629 koupena městem Cheb a vlastněna do 19. stol.

Zbytky někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem. Používala se od počátku 15. století do roku 1765, v 16. stol. zřejmě upravena.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.

Hrad, historicky zvaný Bystrica, založen jako královský před r.1316. V l.1458–1558 jej vlastnil rod Podmanických, ti jej výrazně renesančně upravili. V r. 1671 a 1688 poškozen obléháním. Od poč. 18. stol. chátral až do podoby dnešní rozlehlé ruiny.