Výsledky hledání míst

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.

Pomník obětem událostí v květnu 1945 byl na místě popravy odbojáře Jindry Nováčka odhalen v den 20. výročí masakru, 7.5.1965. Jeho autorem je akademický sochař Josef Klimeš, rodák z nedalekého Měřína.

V Zákolanech r. 2020 odhalen pomník železničního neštěstí z 25. ledna 1964. Tragédii nepřežilo 14 lidí. Autor Martin Frind. Pomník ze žulového bloku z Příbramska. Na něm jména zemřelých, křestní jméno a příjmení. Symbolicky je roztíná kovová trhlina. Symbol něčeho, co se už nikdy nemůže spojit.

Pomník obětem nevyhlášené války s heinleinovci v roce 1938 stojí v Horní Světlé, v místě přepadu celní stanice 22.9.1938

Dne 27. května 2009 v 10.35 hod., přesně na minutu po 67 letech, byl slavnostně odhalen pomník události, která významně ovlivnila české dějiny. Pomník Operaci Anthropoid stojí v horní Libni u křižovatky ulic Zenklovy a V Holešovičkách.

Památník z r. 1991 ve Farském lese u Hranic v Ašském výběžku připomíná sedmičlennou posádku britského bombardéru sestřeleného 5. března 1945 v závěru 2. světové války.

Pomník padlého důstojníka rakouské c. k. armády v bitvě u Tovačova, která se odehrála 15.7.1866. Nápis na podstavci připomíná vojáka, který padl v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky „Po stopách bitvy u Tovačova 1866“.

Pomník v podobě litinového kříže s masivním podstavcem s nápisem, který připomíná vojáka 71. pěšího pluku c. k. armády padlého zde v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo 15.7.1866 Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky "Po stopách bitvy u Tovačova 1866".

Památník obětem střelby do lidí demonstrujících proti hladu a za skončení války 26.4.1917. Sochu dělníka vytvořil r. 1933 sochař Jan Tříska.

Pomník tvořený přírodním žulovým balvanem s nápisem „UNSEREM WELTKRIEGE GEFALLENEN 1914-1918“ z r. 1924. Připomínal padlé z Cetvin, z osady Lhota (Neustift) a z obce Mikulov (Böhmdorf). Po 2. světové válce pomník chátral. V roce 1991 byl renovován, dnes je ale znovu zchátralý a poškozený vandaly.

Zchátralý žulový pomník byl postaven na památku 8 padlých obyvatel Janovy Vsi (Johannesdorf) v 1. sv. válce. Po 2. sv. válce byl pomník poničen a chátral. Po r. 1989 na něj byly doplněny dvě kovové desky připomínající padlé ve 2. sv. válce. Pomník je zchátralý, chybí porcelánové podobenky padlých.

Žulový pomník byl postaven r. 1926 k uctění obětí 1. světové války. Po 2. světové válce byl přeměněn na památník osídlení oblasti neněmeckým obyvatelstvem. Zmizela z něj jména cca 60 padlých, německé nápisy i symbol válečného kříže. Nahradil je nápis „BÍLÁ HORA ODČINĚNA 1945“ a reliéf E. Beneše.