Výsledky hledání míst

Opevněné hradiště o rozloze asi 6 hektarů bylo osídleno zřejmě v průběhu doby bronzové. První nálezy získány při těžbě písku. V 60. a 70. letech 20. stol. proběhl archeologický průzkum. V letech 2000-2002 byly při letecké prospekci zjištěny příznaky dvou zaniklých obloukových příkopů.

Místo si po dlouhou dobu zachovalo svůj bažinatý a nezdravý vzhled. R. 1767 prohlášeno za městský majetek. R. 1775 provedena rekultivace. Sochy zdobí celé náměstí, 38 podél vnitřního prstence a 40 podél vnějšího. Představují nejslavnější osobnosti města, ale také významné osoby evropského významu.

Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masívu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. Rozpětí oblouku u dna 26,5 m, výška otvoru 16 m. Přístupné jsou skalní vyhlídky v bezprostředním okolí.

Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.

Nejstarší dochovaná stavba v běloruském Grodně. Kostel postaven před rokem 1183. Památník starověké rusínské architektury. Budova s křížovou klenbou nesená šesti kruhovými sloupy. Vnější strana členěna vyčnívajícími pilastry. Interiér lemován vestavěnými barevnými kameny místo fresek.

Pravoslavný chrám byl postaven v rusko-byzantském stylu v l. 1946–48 archimandritou Andrejem jako památník obětí II. sv. války, zejm. vladyky církve Gorazda, popraveného nacisty za napomáhání výsadkářům, kteří provedli atentát na R. Heydricha. V interiéru větší množství ostatků svatých a ikon.

Dřevěný chrám na stejném místě postaven v r. 1597, kamenný po r. 1634. V r. 1749 vyhořel. V letech 1749–1753 znovu vystavěn, klasicistně přestavěn v letech 1834–1845. Chrám ruské pravoslavné církve ve Vilniusu, Při něm mužský i ženský klášter; ženský klášter jediný pravoslavný v zemi.

Základní kámen byl posvěcen v r. 1941 a k dokončení stavby došlo těsně před atentátem na Heydricha v r. 1942, po němž byla pravoslavná církev zakázána. V r. 2010 byla provedena oprava střechy a venkovní fasády.

Slovanské hradiště z 9.a 10.stol. považované za hledaný Pravý Hradec, komunikační spojnici mezi Levým Hradcem a Pražským hradem. Od Vltavy na něj vede cesta zvaná Čertovka, místy tesaná do skály, pocházející ze stejné doby jako hradiště samo.

Zaniklý lovecký zámeček stával nad obcí Pražmo. Postaven nedlouho před rokem 1664 rodem Oppersdorfů. V polovině 18. století přestavěn rodem Pražmů. Zanikl v 1. třetině 19. století.

Gotická brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století, dodnes si udržela gotický vzhled. Vstupovalo se do ní přímo z hradeb, které k ní i nyní od jihu přiléhají. Až 2 m silné zdi obsahují dvě klenuté místnůstky, dnes Výstavní síň Jiřího Jeníčka.

Poslední brána z původního opevnění. Renesančních z r.1580, stavitel Bartoloměj Vlach. Rekonstrukce počátkem 21.stol.

Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.