Výsledky hledání míst

Tvrziště z něhož se dochoval nízký pahorek s plošinou 14x18 m. Dnes zde stojí chata č. E455. Prvním pánem na tvrzi byl zeman Příbek r. 1339. Tvrz zanikla počátkem 17. stol.

Městská památková zóna vyhlášená roku 1990 chrání kromě solitérů (viz hesla) architekturu někdejšího hrazeného městečka, jeho barokního rozšíření kolem dnešního Kupkova náměstí a historická předměstí Podkostelí a Švamberk. Domy tvoří pestrou směs od téměř palácové architektury po dřevěné domky.

Zřícenina hradu ze sklonku 13. stol. zal. rodem Čáků. Roku 1392 získal hrad Peter, zakladatel rodu Apponyiovců. V 16. stol. hrad renesančně opraven a opevněn. Roku 1645 neudržovaný hrad vyhořel, po obsazení kuruckými povstalci r. 1708 pobořen císařským vojskem. Od r. 2000 v péči sdružení Apponiana.

Terénní zbytky pravd. dřevěného hradu nad údolím potoka Leštiny, podle nálezů postaven ve 2. pol. 13. století, v 1. pol. 14. století opuštěn. Dochovány stopy předhradí a jádra oddělených od ostrožny i mezi sebou příkopy.

Ořešník je jedním z vrcholů národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památka UNESCO. Na vrcholovém skalisku je zřízena vyhlídka se zábradlím. Své jméno prý dostal proto, že jeho svahy byly porostlé lískovými keři. Kříž zde v r. 1813 vztyčili františkáni.

Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století v majetku Vítka ze Švábenic. Posledně je zmiňován v 16. století jako součást brandýského panství, kdy ztratil svoji funkci a dále je již opuštěný a pravděpodobně v zříceninách. Pozůstatky hradu jsou částečně zničeny stavbou vodárny.

Zřícenina hradu postaveného ve 14. stol. parvděpodobně Jindřichem z Dubé. Za 30. leté války pobořen a využíván k hosp. účelům, pomalu chátrá a kámen je rozebírán ke stavebním účelům. Od roku 1997 je hrad konzervován a zpřístupněn veřejnosti.

Zaniklý hrad. Postaven johanity na přel. 13.–14. stol. jako jediný hrad na Moravě. V l. 1328–1332 zmiň. komtur Pertold ze Salzy; na hrad přesunuta komenda, v dalším obd. hrad význ. sídlem řádu. Od r. 1423 hrad opakovaně zastavován, r. 1490 pustý.

Zámek postaven r.1765 Arnoštem L. Bludovským z Bludovic na místě staršího kláštera benediktek z r.1269. R.1902 adaptován na nemocnici (až do r.1968). V 80. letech v důsledku podolování a statických poruch stržen.

Někdejší sídelní hrad budyšínského vévodství, které do roku 1635 náleželo do svazku zemí Koruny české. Jako kamenné sídlo byl postaven ve 13. století, četné další přestavby. Dnes sídlo okresního soudu, Srbského musea a městského divadla.

Podzemní důl na kaolin, v činnosti ve II. polovině 19. století, v následujících desetiletích se využívaly produkty, vzniklé původně jako odpady při těžbě.

Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1385, kdy ji vlastnil Jan Dupník z Nitkovic. Sídlo často měnilo majitele. Poslední známý byl v r.1418 Michal Rarůžek z Olomouce. Sídlo asi zaniklo v husitských válkách. Podoba opevněné tvrze a její místo není známé.

Bezejmenný hrad podle nálezů z 1. pol. 13. století, v pramenech se nezmiňuje, skutečné jméno není známo, jednou z možností je, že jde o dosud nelokalizovaný hrad Zuzinov. Dochovány terénní relikty budov jádra, valy a příkopy opevnění.

Jihozápadně od Krumsína leží rybník Osina, kde stávala středověká vesnice stejného jména. Vznik ani zánik vesnice není přesně znám. Jediná zmínka je z roku 1590. V roce 1986 místo lokalizoval archeolog J. Šrot.