Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Zaniklá tvrz, prvně zmíněna r. 1371 kdy ji vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté nastalo časté střídání majitelů, za Kostků z Postupic se r. 1465 Myšlín dokonce zmiňuje jako hrad. V 16. stol. byl Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a tvrz nevyužívaná zanikla. R. 1547 se uvádí jako pustá.

Areál bývalé myslivny tvoří již jen torza přízemních budov. Jednalo se o klasicistní stavby z počátku 19. století. Bývalá myslivna je velmi zpustlá a pomalu zarůstá křovinami. Budovy se mění ve zříceninu.

Současná, již třetí vyhlídková věž v pořadí na rašeliništi Na Čihadle byla postavena r. 2012. Výstavbu provedli členové Jizersko-ještědského horského spolku z dílů, které zhotovili učni ze Střední školy strojní, stavební a dopravní v Liberci. Jako materiál byl pro vyšší trvanlivost použit dub.

Na místě hradiště byl vybudován archeopark. Nově vyrostla hradba tvořená palisádou, jejíž součástí je zrekonstruovaná "původní" brána. Hradiště bylo v druhé polovině minulého století součástí obdělávaných polí.

Místo zvané Na Horách přes malou nadmořskou výšku poskytuje nádherný, téměř kruhový rozhled. Zásluhou obce Hrobce je tu na místě býv. leteckého naváděcího majáku od května 2011 volně přístupná dřevěná vyhlídková plošina vysoká asi tři metry, k níž vede strmý žebřík o 12 stupních.

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.

Zděná rozhledna vybudována z bývalé trafostanice nad osadou Janeček na úpatí kopce Medenec. Z výšky téměř 9 m poskytuje krásný výhled na oblast od Ještědu přes Jizerské hory po pásmo Krkonoš a Podkrkonoší. Rozhledna je soukromým majetkem a je volně přístupná od července 2023 po vnějším schodišti.

Nevysoká rozhledna Na Kopečku v Licoměřicích se nachází na soukromém pozemku, avšak majitelé objektu č. p. 54 umožňují volný přístup veřejnosti.

Na místě televizní retlansační věže stávala středověká ves Lhota (Lhotka) u Úval z 1. poloviny 14. století. Zanikla za husitských válek a v 16. století byla obnovena pod názvem Fidrholec. Vesnice dala název lesu – Vidrholec.

Na místě zvaném Na Krásné vyhlídce západně od Paršovic stojí dřevěná hájovna stejného názvu. Vzhledem k poloze se od ní otevírá daleký výhled na Hostýnské vrchy a Záhoří.

Kovová rozhledna s dřevěnými prvky na návrší Paseka u Trhového Štěpánova, podle něhož dostala pojmenování, byla slavnostně otevřena pro veřejnost 31. prosince 2023. Je nezastřešená, osmipatrová, celkem 31 m vysoká a volně přístupná.

Nová telekomunikační věž z roku 2007 s vyhlídkovou plošinou, sloužící současně jako rozhledna.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.