Výsledky hledání míst

NPP Chropyňský rybník je významnou ptačí lokalitou. Mezi zdejší druhy je nejpočetnější kolonie racka chechtavého, který zde čítá několik tisíc jedinců. Rybník je NPP od r. 1954. Rozloha asi 24 ha.

Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.

Přírodní památka, tvořená třemi ostrůvky s celkovou rozlohou 3,52 ha, byla vyhlášena v r. 1956. Důvodem ochrany je teplomilná travinobylinná vegetace s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Národní přírodní památka Na skále byla vyhlášena r. 1977 z důvodu ochrany významných stepních společenstev na zdejším devonském vápenci. Chráněné území o rozloze 4,56 ha je jediným místem v ČR s výskytem mateřídoušky vejčité kraňské a oblastí s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin a zvířat.

Významná paleontologická lokalita Růžičkův lom se utvářela v obd. devonu (tzv. Čelechovický devon) před 350 mil. lety. Oblast je nejbohatším moravským nalezištěm prvohorních vápencových fosilií. Lom byl prohlášen národní kulturní památkou r. 1974 a přehlášen r. 1990. Rozkládá se na ploše 1,32 ha.

Nad bývalým rybníkem Roudník u Vícova se nachází národní přírodní památka Za Hrnčířkou s výskytem vzácné flóry. Jde o dvě samostatné lokality na katastrech Vícov a Ohrozim.

Rybník vybudován přehrazením Cidliny v letech 1492-1497, největší ve Středočeském kraji. Rozloha 258 ha, délka 5,5 km, maximální hloubka 6 m. Hráz vysoká 7 m a dlouhá 870 m. Významná ornitologická lokalita. Chráněn od r. 1948, od r. 2010 má status národní přírodní památky.

Národní přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 72/2008 Sb. na území, které bylo různými formami chráněno již od r. 1933. Její území zpřístupňuje ve velmi náročném terénu naučná stezka, obnovená r. 2010.

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 71,19 ha v nadmořské výšce od 218 do 230 m, byla vyhlášena v roce 1990. Předmětem ochrany je ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, říčními náplavy, bočními říčními rameny a navazující přírodně blízké ekosystémy.

NPR Salajka představuje zachovalou část karpatského jedlo-bukového pralesa na severním svahu hraničního hřebene Beskyd. Na ploše cca 22 ha s přirozenými 230–280 let starými porosty se střídají různé vývojové fáze lesa. Nejznámějším stromem byla 500 let stará jedle Tlustá Tonka.

Zaniklé hradiště na Stolové hoře (458 m), která je součástí Pálavských vrchů. Osídlení datováno do doby kolem 700 let př.n.l., kdy zde lid velaticko-podolské kultury vystavěl opevněné sídliště. Výskyt mohyl únětické kultury.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 100,64 ha v nadmořské výšce 195-198 m, byla vyhlášena v roce 1952. Důvodem ochrany je zachovalý lužní les u neregulovaného toku řeky Moravy a bohaté ptačí hnízdiště.

Národní sad je unikátní soubor pomníků a soch na neodtěžené části kopce Kotouče ve Štramberku, z doby vzniku našeho státu. Slavnostně otevřen 6. 8. 1922. V místě zbytek hrádku a jeskyně Šipka s archeologickými nálezy. Původně poutní místo jezuitů s dvěma nedochovanými kostely.

Zámek se nachází v oblasti středního Běloruska. V majetku polského šlechtického rodu Radziwillů. Zámek postaven jako soubor navzájem propojených budov. Obklopují dvůr o šesti stranách. Komplex se skládá ze zámku a kostela. Zámecký komplex zapsán v roce 2000 na Seznam světového dědictví UNESCO.