Výsledky hledání míst

Významná naučná stezka na Šumavě v katastru Nové Pece a Stožce. Vyznačena r. 1967, nejstarší v jižních Čechách a druhá nejstarší v ČR. Délka 14 km. Největší zajímavosti: Medvědí kámen, tunel Schwarzenberského kanálu, Jelení jezírko a četné skalní útvary: Dračí tlama, Skalní hrad, Hřib a další.

Hrobka klínového typu v pohoří Wicklow jižně od Dublinu. Stáří 2500-2000 př. n. l. Původně ji kryla oválná kamenná mohyla s rovným vstupním průčelím na západní straně. Uvnitř jsou tři komory postavené z monolitů. Obvod hrobky tvoří dobře dochovaný obrubník. Jedna z nejlepších ukázek tohoto druhu hrobu v Irsku.

Megalitická hrobka s obřadním dvorem z období 3700 př. n. l. Rozlohově největší a nejstarší druh hrobky v Irsku. Kostra z velikých kamenných monolitů, vnější plášť tvořila kamenná mohyla. V raném středověku dílna na zpracování železné rudy. Vykopávky v r. 1935.

Megalitická hrobka chodbového typu z doby 3200 l. př. n. l. Součást megalitického centra Brú na Bóinne, památka UNESCO. Průměr mohyly 85 m, výška 15 m. Dvojice chodeb s pohřebními komorami. V době zimního slunovratu proniká slunce do pohřební komory Dowth South.

Megalitická hrobka ze starší doby bronzové. V jejím nitru se nacházela pohřební komora s předsíní. Později vloženy další hroby. V nedávných stoletích kámen rozebírán na stavby v okolí. Archeologický výzkum proběhl v roce 1953.

Megalitická hrobka klínového typu ze začátku doby bronzové, přibližně 2000 př. n. l. Před rokem 1833 dlouho užívána jako obydlí. Archeologicky zkoumaná v roce 1938. Hrobka o délce 8,5 m orientována k jihozápadu, rozdělena na dvě komory. Nalezena keramika pohárového typu a úlomky lidských kostí.

5200 let stará neolitická hrobka chodbového typu na vrcholu kopce Seefin v pohoří Wicklow. Kamenná mohyla s chodbou a pohřební komorou. Strop komory odstraněn hledači pokladů. V r. 1931 proběhl archeologický výzkum bez nálezů.

Megalitická mohyla v dominantní poloze na vrcholu kopce nad Dublinem. Patrně náleží chodbovému typu, v tom případě její stáří činí 5200 let. Jméno Vílí hrad založeno na pověrách, že v hrobkách sídlily víly. Průzkum proběhl naposledy v roce 1945.

Megality nejistého původu a stáří nalezené při vykopávkách v r. 1988 v místě výstavby sídliště. Podle některých odborníků se mělo jednat o pravěkou kruhovou svatyni, ale podle jiných jde o bezcenné kameny. V r. 1996 byla část megalitů zachráněna před zničením a přemístěna k budově manufaktury.

Megiddo bylo starověké město, významné středisko Galileje. Mohutná pevnost a stáje. Megiddo je ztotožňováno s místem zvaným Armagedon. Důležitá archeologická lokalita. Roku 2005 zapsána jako památka světového dědictví UNESCO.

K českým hranicím nejbližší středověké sídlo světského kurfiřta. Hrad založil roku 929 král Jindřich I. po dobytí území slovanských Daleminců. Původní dřevěné stavby byly od 11. století nahrazovány kamennými. Do roku 1485 sloužil jako residence vévodů.

Hrad byl založen zřejmě v době byzantské, v 9. či 10. století po Kristu, jako pevnost obranná. Snad byl užíván a upravován v době benátské nadvlády nad Krétou (1204–1669). Lokalita je patrně totožná s vesnicí Castello del Betto, uváděnou ve sčítání lidu z r. 1583.

Zřícenina hradu postaveného r. 1339 biskupem Janem Volkem, nemanželským synem Václava II. Dobyt husity r. 1423, patrně byl na čas jejich útočištěm. R. 1439 uváděn jako rozbořený a pustý. Významný dlouholetý archeologický výzkum MUDr. J. Zháněla.

Zříceniny hradu a zámku. Postaven Melsztynskimi po r. 1347, přestavěn v 15. st. a rozšířen Jordany po r. 1511. R. 1771 obsazen a rozbořen při povstání šlechty, poté rozebírán obyvateli. Dochováno torzo mohutné obytné věže, dalších budov a hradeb.

Pomník na cestě k Bedřichovské přehradě, připomínající tragickou nehodu z roku 1905, při které zahynul četník Robert Melzer.