Výsledky hledání míst

Nepatrné zbytky hradu ze 14. století postaveného Děpoltem z Malesic na skalisku vytvořeném zvětráváním v karbonských sedimentech. Od roku 1503 se uvádí jako pustý.

Zaniklý hrad postavený kolem roku 1300 v souvislosti s pány z Michalovic sloužil pravděpodobně jako strážní a obranný k obchodní stezce. Zanikl kolem roku 1444.

Kyjský rybník rozlohou téměř 15 ha patří k největším Praze. Jako průtočný je napájen říčkou Rokytkou. Revitalizován v letech 2007-2010, přitom upraveny břehy a zřízen umělý ostrov pro hnízdění vodních ptáků.

Hrad založený na počátku 13. století pravděpodobně králem. V roce 1434 ho zástavou získávají Šlikové. Za Šliků proběhla velká přestavba hradu. Na počátku 17. století uváděn jako pustý. V 19. století rozsáhlé zříceniny rozebrány na stavební materiál.

Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.

Zřícenina gotického hradu založeného za Jana Lucemburského. První zmínka z roku 1319. Později patřil pražskému arcibiskupství. V roce 1526 vyhořel a nebyl již obnoven. Zachovaly se zbytky jádra s věží, obvodové hradby a část obytné věže na předhradí.

Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.

Tvrz stojící v nížinné poloze u řeky Szalona Nysa postavená ke konci 15. stol. zřejmě Diprandem Riebnitzem. V polovině 16. stol. rozšířena, zanikla v průběhu třicetileté války. Zachovalo se torzo věže a ohradní zdi, vše zarostlé náletovými dřevinami.

Pískovcová kašna s měděnou sochou labutě, která se chystá vzlétnout z podstavce, pročleněného různými mořskými plody, zdobí od roku 1710 horní konec náměstí Neustadt (Nové město) ve východní části historického jádra města. Autorem je jeden ze soudobých žitavských sochařů, Anders nebo Jäch.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.

Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.

Bývalý letohrádek Ladenburg byl postaven r. 1821 na stejnojmenném návrší společně se zámkem Tuchlov. Byl oblíbeným cílem lázeňských hostů z nedalekých Teplic. Po 2. světové válce zchátral, nyní ve zřícenině.

Nejmenší a zároveň nejvýše položené šumavské jezero Laka leží pod hraniční horou Plesná čili Debrník. Měří jen 2,53 ha a jeho hloubka nepřesahuje 3,9 m. Zvolna zarůstající odlehlé jezero je celoročně dostupné po značených cestách pro pěší, cyklisty a v zimě pro lyžaře.

Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.

Romantická a stavba ve tvaru válcové věže jako strážní hrádek nad terasovitými vinicemi. Zbudovám roku 1860 pro jaroslavického pána na Jehněčím kopci, na kterém byly zakládány vinice pro jaroslavický zámek.