Výsledky hledání míst

Halštatsko-laténské hradiště vybudované v době mezi 7. stol. až 2. pol. 5. stol. př. Kr. Hradiště nemělo pravděpodobně sídelní roli, sloužilo jako refugium či svatyně. Zachoval se vnitřní val, místy až 13 m široký, vnější val je málo zřetelný.

Dvě místa upomínající na legendární záchranu přemyslovské dynastie před vymřením po meči: studánka proti údajnému Křesinovu statku, kde měla prát Božena; a staletý dub v údolí pod vsí.

O bývalé gotické tvrzi není nalezena písemná zmínka. Založena byla zřejmě na přelomu 13. a 14. st. Zachováno je okrouhlé tvrziště o průměru asi 16m. Jako opevnění sloužil vodní příkop, jehož zbytky zůstaly dodnes.

Jedná se o nejsilnější vysoké kosmické energetické místo v Čechách. Energetické místo je na granitové balvanu. Kámen umožňuje silné psychotronické prožitky.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní, třikrát odstupňovaná pilířová boží muka z 18. století jsou postavena ze smíšeného zdiva. Štíhlý a vysoký dřík má dvě řady mělkých obdélných nik, dnes prázdných. Kaplice je ze tří stran otevřená, je prázdná a kryta sedlovou stříškou z prejzů. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.

Památkově chráněná zděná barokní sloupková boží muka jsou prvně zachycena již v I. vojenské mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Žulová raně barokní sloupková boží muka z roku 1683, tvarově podobná řadě dalších božích muk v okolí Batelova. Mají čtyřboký sokl, zdobený rytými rámy. Dřík je hranolový, na něm je krycí deska a čtyřboká kaplice se třemi mělkými nikami a vzadu s nápisem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Bílov je ves slovanského původu, založená na konci 12. století. Zdejší kamenná boží muka byla postavena roku 1549 a stojí na východním okraji obce. Na oblém sloupu je čtyřhranná kaplička s obdélnými segmentem zakončenými výklenky, která plynule přechází do kamenného kříže.

Žulová nedatovaná boží muka, pravděpodobně z 18. století. Svým tvarem odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Mají štíhlý osmiboký dřík a vysokou kaplici komplikovaného tvaru, rozdělenou na dvě části římsou. Koule a kříž, které jsou obvykle na vrcholu božích muk v této oblasti, zde chybí.

Trojboká zděná boží muka byla postavena patrně na počátku 19. století. Prvně jsou doložena r. 1826. Stavba je zajímavým krajinotvorným prvkem a cennou kulturně-historickou památkou chráněnou od r. 1958.

U Topolan stojí torza dvou pozoruhodných staveb. Vedle sebe stojí dvoje boží muka. Oboje pocházejí z roku 1885. V jedněch býval obraz Panny Marie. V druhých s baldachýnem stávala socha Panny Marie Lurdské.