Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad postavený v roce 1408 pány z Holštejna místo nedaleké původní tvrze. Poslední zprávy z roku 1446 kdy jej jeho dosavadní majitel Vok z Holštejna prodal Jindřichu Mirkovi z Chlumu.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází ze zápisu do zemských desek markraběte Jošta roku 1384. Přestože je místo známo, doposud nebylo zkoumáno archeology a nejsou ani známy jeho dějiny.

Tvrziště datované dle nálezů do rozmezí 14.–16. století na ostrůvku uprostřed rybníka za hospodou. Jde o bývalé vodní tvrziště bez písemných zmínek o jeho existenci či majitelích. Ostrůvek je spojen s břehem kovovou lávkou.

Zachovalá zděná rozhledna postavena v letech 1908-1909. Původně měla být o 9 m vyšší. Po opravě r. 1999 znovu zpřístupněna, rekonstruována r. 2014. Volně přístupná.

Volně přístupná ocelodřevěná rozhledna svým názvem připomíná, že vznikla v oblasti významného keltského osídlení a zásluhou propagátorů keltských památek. Blízká obec České Lhotice leží v blízkosti někdejšího keltského oppida a je významnou archeologickou lokalitou.

Soubor plastik Kurta Gebauera z místního červeného, bílého a šedého mramoru v Červeném lomu v Dalejském údolí v Praze.

V lese nedaleko hájovny Na Kokrdech došlo pravděpodobně roku 1620 k vojenskému střetnutí stavovského vojska s císařskou armádou. Dokazují to relikty zemního opevnění dodnes patrné v lese. O bitvě i bojišti máme dosud málo informací.

Původně renesanční zámek byl vybudován v 17. století zřejmě některým z příslušníků rodu Forgách. Později začal sloužit jako vojenská nemocnice. V r. 1817 přestavěn. V letech 1901-1950 využíván jako klášter školských bratří a internátní škola. V 80. letech 20. století byla většina areálu zbořena.

Významné raně středověké mocenské centrum, vybudované někdy na přelomu 8. a 9. stol., bylo za dobu své existence dvakrát násilně zničeno, poprvé se tak stalo na počátku 9. a poté v 10. stol. Velmi významná archeologická lokalita upravena jako archeoskanzen.

Barokní zámek postavili v letech 1724-1748 cistarciáci jako důstojné sídlo proboštů. Nad vchodem je hodnotný ranně barokní portál s vytesaným znakem velehradského kláštera. Po rekonstrukci zámku v něm dnes sídlí místní OÚ.

Gotický hrad vystavěný před rokem 1374 rytířem Mikołajem Boltzem na vrcholu kopce mezi žulovými skalami. Přestavěn před pol. 16. stol., od třicelité války (vypálen v r. 1645 Švédy) neobýván zpustl. V počátku 20. stol. zde stávala turistická chata.

Poprvé dnes již neexistující hrad byl zmíněn roku 1373, ale jeho původ je starší a nejasný. V případě ohrožení se bránil pasivně svou hmotou. Zakladatel byl Lev z Klobouk. Po r. 1471 byl asi 10 let v rukách Uhrů. Po r. 1536 jej zřejmě zničili Turci.

Tvrziště typu motte, snad ze 13. st. R. 1324 doložen Mikuláš z Bolic, tvrz zanikla spolu se vsí asi v 15. st. Uměle navršený pahorek tvrze o rozměrech 3,5 x 8 m obklopuje zbytek pův. příkopu. Starší literatura dokládá zbytky cihlové stavby a valu.

Výrazné kruhové tvrziště v jehož středu stojí kaplička z 19. století. Tvrz není písemnými prameny zmíněna, ale vznikla patrně v první polovině 14. století. Zánik souvisí asi se zpustnutím zboží a odkupem, kterým ves získala Vlašim.

Mohutná znělcová kupa nad řekou Bílinou, jedna z největších v Evropě (539 m n. m.), dílo sopečné činnosti a následné eroze. Od roku 1977 přírodní rezervace s chráněnou plochou 23 ha, od roku 1996 tudy vede naučná stezka.