Výsledky hledání míst

Původně dřevěný, od roku 1325 kamenný most přes řeku Geru. Od počátku své existence je v celé délce obestavěn objekty, které se vyvinuly z kramářských bud k obytným domům. Na obou předmostích původně stály kostely, zachoval se pravobřežní, zasvěcený sv. Jiljí (St. Ägidiuskirche).

Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.

Renesanční zámeček byl postaven na místě starší tvrze plukovníkem Hanibalem ze Schaumburga kolem roku 1630. Kolem roku 1830 byl přestaven,a později byl založen anglický park. Dnes je zámek soukromým majetkem

Železobetonová rozhledna na nejvyšším bodě hřebene mezi Labem a potokem Čepel jižně od centra Roudnice nad Labem. Postavena roku 1935, nedávno opravena.

Dřevěná rozhledna pův. vysoká 15 m z r. 2006, pro zchátralost r. 2025 snížena o 2 patra na 10,5 m. Nyní dvě vyhlídkové plošiny a rozhled nejen na Velkopavlovickou vinařskou oblast, ale i na Novomlýnské nádrže a na Pálavu.

V roce 1989 byla nedaleko vrcholu postavena vojenská hláska, v roce 2001 přestavěná na telekomunikační věž s rozhlednou ve výšce 32 metrů, ze které je za dobrého počasí nádherný výhled do jižních Čech i do Rakouska.

Pomník připomíná slavnou Bitvu tří císařů, která se odehrála u Slavkova 2.12.1805. Napoleon v ní drtivě porazil rusko-rakouská vojska, přestože byla v převaze. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků, pohřbených v hromadných šachtových hrobech – pomník stojí v místě dvou z nich.

Hromadný hrob obyvatel Vilémovic, kteří zemřeli při silné morové ráně v roce 1715. Mohyla a kříž leží na křižovatce nad Vilémovicemi na cyklotrase č. 507, je odtud dobrý výhled.

Bývalý i současný zájezdní hostinec. Pochází z 2. pol. 17. a 1. pol. 18. stol. Barokní roubená část s trojdílným jednotraktovým členěním. Černá kuchyně, později upravená. Nejzajímavější stavební prvek je roubená vysunutá světnička. Objekt památkově chráněn od r. 1958.

Kamenný pilón na nejvýchodnějším místě poválečného Československa - dnes trojmezí Ukrajiny, Polska a Slovenska. Kolem se rozprostírá prales Stužica a NP Poloniny, který zasahuje do všech zmíněných států.

Obdélná branská věž snad již z konce 13. stol. Původně známa jako Steinská, s rostoucím významem Kremže převládlo jméno Kremžská. Nadále hlavní vstup do města od jihovýchodu. Podlaží nad průjezdem slouží jako soukromé obydlí. Po obou stranách brány jsou dochované úseky hradeb.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

Název bitvy připomíná památník odhalený u příležitosti jejího 750. výročí v r. 2010. Památník se nachází na východním okraji rakouské obce Groißenbrunn (dříve Kressenbrunn) nedaleko hlavní cesty (Schloßhofer Straße). Autorem výtvarného návrhu pamětní tabule je Vladislav Plekanec.

Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.