Výsledky hledání míst

Lesík s pohřebištěm vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova (29.–30. 8. 1813) mezi francouzskou napoleonskou armádou a koalicí Rakouska, Ruska a Pruska. Vlastní hrob označuje kříž s kamenným podstavcem.

Jezírko (slabý roztok kyseliny sírové) vzniklo zatopením bývalého lomu, kde se přibližně od r. 1578 těžila břidlice, používaná k výrobě kamence (bělidlo) a léčiv, v l. 1807–1896 k výrobě kyseliny sírové – svého času byla hromnická výroba jedinou na světě. Od r. 1975 je jezírko přírodní památkou ČR.

Tvrz založil v druhé pol. 13. stol. Hron z Náchoda. První písemná zmínka r. 1422. Za husitských válek se jí zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Poslední zmínky z r. 1462. Kolem r. 1500 se z ní stává svobodný dvůr, který na jejím místě stojí dodnes.

Zámek ze 16. stol. stavebně, upravován v letech 1868-1879. V roce 1954 část zámku upravena na bytové jednotky. Zahrada při zámku z 18. stol. byla v 19. stol. přeměněna na dendrologicky zajímavý park.

Pravěké hradisko na vrchu nad obcí Biskupice ve tvaru elipsy. Poprvé ho popsal Jaroslav Mackerle v r. 1943. V r. 1998 zde byly nalezeny drobné střepy. Podrobný archeologický průzkum dosud neproběhl, proto původ hradiska není znám.

Terénní relikty starší z hrušovských tvrzí nad soutokem Čertovky a Jizery pocházející zřejmě už ze 13. století. Je chráněna dvěma příkopy s valy. V držení rodu Hrušovských z Hrušova, později připojena k Brodcům.

První písemná zmínka o hradu pochází z r. 1253. Ve 2. polovině 17. stol. jej dal přestavět Ladislav Rákoczi. R. 1708 byl hrad zpustošen císařskou armádou a od té doby chátrá. V letech 1928-1930 proběhly první záchranné práce.

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Hudební pavilon se nachází v Městském parku. V hudební pavilónku se pořádaly pravidelné koncerty a další kulturní akce. R. 2005 prošel městský park revitalizací. V hudebním pavilónu se dodnes pořádají různé produkce vážné hudby, dechovek i moderní populární hudby.

Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.

Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Nepatrné terénní pozůstatky zeměpanského dvorce, později biskupského hradu ze 13. stol. zaniklého před pol. 15. stol., ležící na mírně vyvýšeném místě u kostela sv. Václava.

Hradiště na ostrohu nad Berounkou nedaleko Kazína. Hradiště nebylo doposud bezpečně datováno, archeologické nálezy dokazují přítomnost lidí v neolitu, eneolitu, době bronzové i v raném středověku. Mohutný šíjový val byl považován za mohylu kněžny Kazi.