Výsledky hledání míst

Zbytky zaniklého gotického hradu postaveného snad pány ze Žampachu. Nevelký a ne zcela dokončený hrad byl již na počátku 15. století opuštěn pány z Častolovic a po ztrátě rezidenční funkce rychle chátral.

Upravená věž tvrze, založené v 2. pol. 14. st. a poprvé doložené k r. 1433, kdy ji získal Pechanec Ojíř z Očedělic. Po r. 1649 připojena Černíny z Chudenic ke Krásnému Dvoru. Dochováno tvrziště s vodním příkopem a nouzově zastřešená obytná věž.

Hlubočepské jeskyně v Prokopském údolí, které je přírodní rezervací, patří k největším jeskyním na území Prahy. Dvojice jeskyní je volně přístupná.

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století vystavěna pravděpodobně Volfartem majitelem části zaniklé vesnice. Zanikla i se vsí již v polovině 15. století.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Zaniklá tvrz u Hlubokého je lokalita v bývalém okrese Rakovník, jižně od obce Lhota, nedaleko Žďáru. Zbytky zemních konstrukcí lze poměrně snadno nalézt nedaleko rybníka.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Hnátův kámen je vsazen v čele mostu přes řeku Sázavu (most získal dnešní podobu v l. 1852-1855). Kámen označuje podle pověsti místo, kde byl r. 1427 svržen a ukamenován zrádný hlásný Hnát.

Hradiště na výrazném vrchu (360 m n. m). Nálezy z doby únětické, mohylové, knovízské a haštalské, po delší pauze znovu osídleno Slovany (8. a 9. stol.), ve 13. stol. postaven středověký hrad. Z hradiště dochován val kolem nižší plošiny.

Hodinová věž se zvonkohrou vznikla z bývalé trafostanice. Má 14 zvonků a je v provozu od 28. září 2025. Nahradila tzv. Chaloupkův orloj, který byl v r. 2023 přemístěn do nedalekých Žibřidic.

Archeologicky ne zcela jistě potvrzená lokalita tvrziště na hraně bývalé říční terasy řeky Ostravice. Lokalita byla v minulosti výrazně deformována výstavbou výkrmny vepřů a kanalizací. Drobný soubor archeologického materiálu spadá do 14. stol.

Vodní náhon převádějící vodu z řeky Ostravice v Hodoňovicích do řeky Olešné ve Sviadnově. Vystaven na přelomu 15. a 16. století vrchností, která tímto podnítila vznik mlýnů a pil. Současnou podobu získal přestavbou v roce 1871 a 1882. Původně poháněl na 13 mlýnů, pil, stoup a textilních továren.

Výrazné terénní pozůstatky hrádku (tvrze) typu motte na jižním okraji vsi. Tvrz byla založena patrně na počátku 14. stol a zanikla v 1. polovině 15. století.

Hrad Hohenberg byl prvně zmiňovaný kolem roku 1222. Byl zničen v roce 1945 americkou dělostřeleckou palbou. Obnovy se dočkal v l. 1984 - 1985 kdy přešel přestavbou je primárně používán jako ubytovna. Má půdorys šestiúhelníku, se třemi oválnými a dvěma čtvercovými věžemi.