Výsledky hledání míst

Bývalý vodní mlýn v údolí Dyje pod vinicí Šobes, přestavěný na počátku 30. let 20. století na oblíbený hotel Gruber. Po roce 1945 se ocitl v přísně střeženém pohraničním pásmu. Po roce 1974 zcela zanikl. Dnes jen nepatrné zbytky zdí, ústí náhonu a část klenutého sklepa ve skále.

Gotický trojdílný hrad založený Konrádem II. Hlohovským koncem 13. stol., o století později ho český král Václav IV. prodal Benešovi Chuśnikowi, od něj přešel na von Schaffgotsche, ti jej opustili koncem 18. stol. Výrazné renesanční přestavby.

V obci stával zámeček vybudovaný na přelomu 17. a 18.století jako sídlo správy hospodářského statku. Jediná písemná zmínka o něm se váže k r. 1837.

Zřícenina hradu postav. (1253–70) Ondřejem Forgáčem. R. 1302 obsazen Matúšem Čákem Trenčanským, r. 1312 dobyt králem Karlem Robertem, r. 1386 darován Blažeji Forgáčovi. V 15. a 16. stol. přestavěn; dobyt v l. 1576, 1618 a 1663. V 18. stol. zkonfiskován králem, poté koupen zpět. V 19. stol. vyhořel.

Částečně zachovalé tvrziště narušené hospodářským využitím návrší a výstavbou chatky. Tvrz existovala asi v rozmezí 13. - 15.století a byla možná centrem zaniklé vsi Moravičany.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Zaniklá tvrz postavená patrně ve 14. stol. V Brodě se zmiňují dva dvorce; jeden s tvrzí držel r. 1382 Jan Cvik Kutnohorský, r. 1391 se majiteli stali Heřman Mauer z Hory a Ondřej Rábl z Močovic. Tvrz zanikla za husitských válek. Na druhém dvorci seděli v 15. stol. vladykové Hadrpurkové ze Sobučic.

Hadriánův oblouk připomíná římský triumfální oblouk. Vystavěn v letech 124 až 129 n. l. císařem Hadriánem. Předěl mezi starým řeckým a nově vystavěným římským městem. Tvoří jej kamenný oblouk se sloupovím na vrcholu. Je 18 metrů vysoký.

Hrad dal vystavět císař Jindřich III. v roce 1050. Rozšířil jej v roce 1194 vévoda Leopold V. V hradní kapli sv. Pankráce si v roce 1252 vzal král Přemysl Otakar II. za manželku Markétu Babenberskou. Při druhém obsazení Turky v roce 1683 byl hrad zničen. Rekonstrukce zříceniny začala v roce 1975.

Stará gotická tvrz v Hájku byla postavena na zač. 14. stol, i když první zmínka o vsi je až z r. 1409. V r. 1525 vlastní Hájek Sebastián Hoffmann z Münchshofu. Po něm Kryštof, který na severní části tvrziště staví renesanční tvrz, která se připomíná v r. 1567.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Zvyšky zrúcanín stredovekého hradu na strmom čadičovom brale sopečného pôvodu nad obcou Hajnáčka. Hrad sa po prvý krát spomína v roku 1320. Neskôr bol zaradený do sústavy protitureckých pevností a niekoľko krát bol tureckými vojskami dobitý. Definitívne bol hrad opustený v druhej polovici 18. storočia.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Výrazná pohledová dominanta Ostravy (325,5 m.n.m.), odval dolu a koksovny Trojice – halda Ema. Sypána mezi lety 1920–60. V r.1976 ukončena hlavní likvidace požáru. Halda obsahuje na 28 mil. m3 hlušiny. Památkově chráněna.

Terénní pozůstatky tvrze na ostrohu, obtékaném Nisou. Archeologické nálezy z 15.–16. století, sporé písemné doklady ze 14. století.