Výsledky hledání míst

Těžbou bývalého lomu odhalené čelo lávového proudu, tvořené příčně rozpukanými sloupci analcimického tefritu. Od roku 1966 národní přírodní památka o rozloze 0,09 ha na úbočí Dubí hory nad Konojedy.

Tvrz z pol. 13. století vybudovaná Benedou z Dubicka, poškozená r. 1424 a zpustošená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže a v památkově chráněné hřbitovní zdi se dvěma opěráky.

Spící kamenný lev na mohutném pískovcovém podstavci. Pomník padlým r. 1866 v bitvě u České Skalice v Rakousko-Pruské válce. Pomník je věnován setníku Emilu Riedlovi od 5. praporu polních myslivců a poručíku Adolfu Studničkovi od 77. pěš. pluku.

Pozůstatky, v historických pramenech nezmiňovaného, zřejmě strážného hrádku z 12. - 13. století střežícího cestu z Trenčína na Topolčianský hrad a cestu přes Povážský Inovec na hrad Beckov. Dne 26. 8. 1963 byla lokalita s relikty opevnění v podobě příkopů a valů vyhlášena národní kulturní památkou.

V lokalitě Dubový kopec u Velkého Kosíře jsou pozůstatky nedokončeného slovanského hradiště (asi ze 6. stol.). Objeveno r. 1973 archeologem V. Dohnalem. Částečně zkoumáno.

Zrúcanina kaštieľa, ktorý vznikal postupne v priebehu 15. a 16. storočia, neskôr kvôli úpadku a rozparcelovaniu objektu schátral. Po nevhodnom užívaní sa zmenil na ruinu. V minulosti bol objekt označovaný ako castellum a nechala ho postaviť rodina Dúbravických. V literatúre sa často objekt kaštieľa označuje ako hrad.

Tříkolejný most se zabetonovanými ocelovými nosníky se několik let po svém dokončení 4. 2. 1931 zapsal do historie Čech jako místo krvavého střetu nezaměstnaných (vyprovokovaných senátorem za KSČ) a četnické jednotky, který stál čtyři lidské životy.

Kašna dudáka z r.1923 z last.vápence. Autor Johan Adolf Mayerl.

Důl Ema a Lucie (Emma Lucia) založen hrabětem J. M. Wilczkem r. 1861. Těžba na Emě probíhala od r. 1868, sousední Lucie byla jámou větrnou. Pro vyčerpání zásob byl důl r. 1933 uzavřen a obě jámy r. 1934 zasypány. Zbytek areálu delomován v 60. l. 20. st. Důl dosáhl hloubky 438 m a úrovně 10. patra.

Bývalý černouhelný hlubinný důl Josef založen r. 1830 a pojmenován po hr. Františku Josefu Wilczkovi. V r. 1842 koupil polovinu důlního pole Salomon Mayer Rothschild. Těžba probíhala v l. 1847 -1863, poté sloužil důl jako pomocná vodní jáma nedalekému dolu Jindřich. R. 1881 jáma zasypána.

Zaniklý černouhelný důl ve Slezské Ostravě. Založen r. 1839 hrabětem Stanislavem Wilczekem jako mělká kutací jáma, po r. 1848 změněna v mělký důl, od r. 1851 hlubinný. Po r. 1874 převedena těžba na sousední důl Trojice a Neumann se stal větrnou jámou. V r. 1884 činnost ukončena a důl zasypán.

Důl Pluto II. byl zprovozněn roku 1962 převedením těžby z původního dolu Pluto I. Dne 3. září 1981 zde došlo v důsledku zanedbání bezpečnostních předpisů k výbuchu jemného vysušeného uhelného prachu. Zahynulo 51 horníků a také 14 báňských záchranářů. O dva roky později byl důl uzavřen.

Zaniklý černouhelný důl Prokop založen r. 1841 Stanislavem hr. Wilczkem ve vých. části Trojického údolí. Těžba probíhala v l.1846 - 1874. Poté důl využíván jako větrní pro sousední důl Ema Lucie, později pro důl Trojice. Celková likvidace včetně zasypání 75 m hluboké jámy proběhlo v r. 1882.

Zaniklý důl Salm I – Ignát založen na místě jámy č. I (ze 40. let 19. stol.) v l. 1850–51 knížetem Hugo Salm-Reifferscheidtem. Uzavřen r. 1884 a asanován v park. Bývalá šachetní budova přestavěna v novogot. kapli. Zanikla v 70. letech 20. stol.

Roubený dům, kde se podle nálezů keramiky žilo již ve 13. stol. Přibl. od pol. 18. stol. má dům dnešní podobu. Dům byl r. 2008 ve velmi špatném stavu zakoupen panem Pavlem Střihavkou a za spolupráce s muzeem v Rychnově byl opraven. Byl zde nalezen obraz Panny Marie, jenž má svou legendu.