Výsledky hledání míst

Romantické zříceniny vodního mlýna postaveného před rokem 1515. Využívaný k pův. účelu byl do roku 1814, kdy se zde začala pálit kořalka. Od roku 1945 po odsunu německých obyvatel začal chátrat. Dnes šetrně rekonstruován.

Katedrála v Bamberku založena v 11. století. Dóm postaven se dvěma chóry a čtyřmi věžemi. Východní věže pozdně románské u západních jsou románská spodní patra a pokračují jako gotické. V interiéru hrobka papeže Klimenta II, náhrobek císaře Jindřicha II a socha jezdce na koni, Bamberger Reiter.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.

Zaniklé tvrziště na okraji terénní hrany nad Domašovem nad Bystřicí

Klášter Batalha založen r. 1386. Výstavba trvala do r. 1517. Vrcholný manuelský styl v pozdní gotice. Postaveno mauzoleum zakladatelů kláštera s reliéfy královských manželů. Škody na klášteru způsobila napoleonská vojska. Oprava trvala až do 20. stol. Zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Přírodní památku Dominova skalka představuje nevysoký vršek na rozhraní okresů Sokolov a Cheb. Od r. 1989 je chráněna zdejší vzácná flora na hadcovém podkladu, zejména endemická rostlina, zvaná rožec kuřičkolistý. Místo je i výskytištěm vzácných motýlů.

Zaniklý areál vodního mlýna na levém břehu řeky Moravice nedaleko počátku známé technické památky Weisshuhnův kanál. První mlynáři z rodu Demelů se zde zmiňují od pol. 17. století. Snad zanikl po některé z povodní na konci 19. či počátkem 20. století. Rozpoznat jde jen náznak trasy náhonu.

Šternberskými augustiniány v obci vybudován pivovar a zemědělský dvůr. Později zrušeny a zbourány. Zachovalý domovní portál ze zemědělského dvora instalován v parčíku mezi domy nedaleko od kostela.

Výrazné terénní reliéfy středověkého hrádku na výrazném ostrohu poblíže Slatiny. Hrádku předcházelo patrně mladohradištní osídlení. Existence hrádku je archeologicky doložena do 14. století.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

Zámek byl postaven roku 1760 pro grófa Zedwitzce. V 19. stol. byl zámek rodinou Zedwitzů přestavěn v novogotickém slohu. Od roku 1990 slouží zámek jako restaurace „Na zámečku“.

Protáhlá ostrožna nesoucí relikty pozdně halštatského a později i slovanského hradiště, v zadní části areálu ruiny gotického hradu Šember. Zachovány mohutné a dobře čitelné valy s příkopy.

Pozůstatky opevnění neznámého stáří na vrcholu kopce Pačíska ve výšce 504 m. Lokalita nebyla dosud zkoumána, bývá kladena do halštatsko-laténského období, nebo do raného či vrcholného středověku, nejspíš se jedná o rozestavenou tvrz či malý hrad.

Torzo brány, zlomky základových zdí, příkopy a valy po hradu založeném rodem z Doubravic po pol. 13. st. R. 1378 prodán Oldřichovi z Boskovic a v letech 1418-1528 jej vlastnili páni ze Sovince. Od roku 1529 patřil již pustý hrad s městečkem k Rájci.

Okrouhlé tvrziště, které vzniklo v průběhu 14. století. Kolem roku 1400 se zde připomíná Mašek z Doubravky a v roce 1405 Michal Chabec a Václav z Doubravky. V průběhu 15. století byla tvrz spolu se vsí opuštěna a zanikla. V roce 1547 se uvádí pustá.