Výsledky hledání míst

Původně renesanční zámek byl vybudován v 17. století zřejmě některým z příslušníků rodu Forgách. Později začal sloužit jako vojenská nemocnice. V r. 1817 přestavěn. V letech 1901-1950 využíván jako klášter školských bratří a internátní škola. V 80. letech 20. století byla většina areálu zbořena.

Významné raně středověké mocenské centrum, vybudované někdy na přelomu 8. a 9. stol., bylo za dobu své existence dvakrát násilně zničeno, poprvé se tak stalo na počátku 9. a poté v 10. stol. Velmi významná archeologická lokalita upravena jako archeoskanzen.

Renesančný kaštieľ ktorý dal v areály Levického hradu postaviť v roku 1571 Štefan Dobó. V 17. storočí bol kaštieľ barokovo upravovaný. Na rozdiel od hradu sa kaštieľ zachoval v nepoškodenom stave a dnes slúži ako depozitár a výstavné miesto Tekovského múzea.

Lovecký zámek nechal v l. 1930-1931 postavit Dr. Stefan Haupt von Buchenrode pro svou dceru. Autorem projektu byl L. Bauer. V r. 1945 Němci zámeček vyrabovali a podpálili. V r. 1950 byl opraven a začal sloužit jako lesnická škola. V současnosti Institut pro veřejnou správu.

Pôvodne barokový kaštieľ rodiny Esterházy prebudovaný v 19. storočí do klasicistického slohu. Poškodenú budovu po 2. svetovej vojne značne prebudovali a dnes v budove ktorá už len málo pripomína historické šľachtické sídlo sídli Regionálne osvetové stredisko v Leviciach.

Současný evangelický kostel byl postaven v r. 1748 zásluhou Vavřince Zerdahelyiho. Později byl chrám upraven a v roce 1811 byla postavena věž. Poslední větší rekonstrukce proběhla v letech 1990-1991. Součástí areálu je stará a nová fara.

Zřícenina hradu postav. (1253–70) Ondřejem Forgáčem. R. 1302 obsazen Matúšem Čákem Trenčanským, r. 1312 dobyt králem Karlem Robertem, r. 1386 darován Blažeji Forgáčovi. V 15. a 16. stol. přestavěn; dobyt v l. 1576, 1618 a 1663. V 18. stol. zkonfiskován králem, poté koupen zpět. V 19. stol. vyhořel.

V r. 1609 nechal Tomáš Vizkelety postavit, zřejmě na starších základech, nový renesanční kaštieľ (zámek). V r. 1816 byl klasicistně upraven. K dalším úpravám došlo v letech 1896 a 1924, kdy získal současnou romantickou podobu.

Pozdně barokní zámek (kaštieľ) vznikl v r. 1774 a později byl několikrát upravován. Koncem 19. stol. jej vlastnil baron Antal Skrbenszky. V letech 1999-2001 zámek prošel celkovou rekonstrukcí, po níž slouží jako obecní úřad.

Původně renesanční zámek (kúria), prvně vzpomínaný v r. 1611, postavila rodina Lefantovských na přelomu 16.- 17. století. Barokně přestavěn ve 40. letech 18. století a v letech 1823-1826 upraven klasicistně. V r. 1996 vyhlášen kulturní památkou SR.

Tvrz založili někdy v polovině 13. století Lefantovští (Elefantyovci). V 14. - 15. století bylo opevněné sídlo goticky rozšířeno. Zásadní renesanční přestavba proběhla kolem r. 1618. Při barokní úpravě bylo zbořeno jedno křídlo. V 1. polovině 19. století byly romanticky upraveny fasády.

Původní paulínský klášter sv. Jana byl založen v r. 1369 za přispění Michala z Lefantovců. Později opevněn a v letech 1760-1774 barokně přestavěn. V r. 1782 byl klášter zrušen. Na konci 19. století nechal hrabě Leopold Edelsheim-Gyulai ruinu přestavět na zámek (kaštieľ). Později Léčebný ústav.

Neogotická hrobka šlecht. rodu Esterházy byla postavena r. 1790 hrabětem Janem Karlem Esterházy. Hrobka (kaple s kryptou) má polygonální půdorys, opěrné pilíře a portál s lomeným obloukem, s erbem rodu v tympanonu. V kryptě je pohřbeno 10 členů rodiny, je zde uloženo i srdce hraběte J. K. Esterházy.

První písemná zmínka o hradu pochází z r. 1253. Ve 2. polovině 17. stol. jej dal přestavět Ladislav Rákoczi. R. 1708 byl hrad zpustošen císařskou armádou a od té doby chátrá. V letech 1928-1930 proběhly první záchranné práce.

Klasicistický kaštieľ v bývalej samostatnej obci Kalinčiakovo, ktorá je dnes mestskou časťou Levíc bol postavený ako barokový v 18. storočí šľachtickým rodom Nyáry. Dnes je kaštieľ využívaný ako kultúrne centrum mestskej časti Kalinčiakovo.