Výsledky hledání míst

Městský chudobinec, založen r. 1414 Ctiborem (či Stiborem) z Beckova. Přestavěn r. 1640 a upraven v 2. polovině 19. století. Kaple sv. Alžběty zaklenuta pozdně renesančními klenbami. Nejstarší dosud fungující sociální zařízení na Slovensku.

V 1. třetině 17. století byly původní dva středověké měšťanské domy renesančně upraveny a stavebně sjednoceny. Tím vznikla kúria (palác) patřící šlechtickému rodu Pálffyů z Erdődu. Na přelomu 19. a 20. století nechali Mittákové budovu novorenesančně upravit. Od r. 1989 zde sídlí Záhorské muzeum.

Původní sídlo koncem 16. stol. přestavěno na renesanční zámek, v 18. stol. barokně přestavěn. Koncem 19. stol. obnovena jeho renesanční podoba. V druhé pol. 20. stol. zámek sloužil jako zařízení Slovenských výtvarných umělců a architektů.

Zřícenina hradu, postaveného ve 13.–14. stol. na ochranu tzv. České cesty. Byl královským majetkem, r. 1366 darován Mikuláši ze Seče, r. 1394 Ctiborovi ze Stibořic, poté zástavní držitelé hradu. Od r. 1496 Imrich a Martin Czoborové, dále Bakičové. Od konce 18. stol. Pálffyů, postupně zchátral.

Základní kámen chrámu byl posvěcen 13. 6. 2013 u příležitosti výročí 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Ve dnech 28. a 29. 2. 2018 chrám posvětil arcibiskup prešovský, metropolita českých zemí a Slovenska Rastislav, spolu s arcibiskupem pražským a českých zemí Michalem.

Pozdně renesanční budova, barokně přestavěná v 18. století. Fasáda upravena klasicistně v 19. století. V roce 1918, v době vzniku ČSR, zde sídlila prozatímní vláda pro Slovensko.

Současný klasicistní kaštel vznikl počátkem 19. stol. za barona Ferdinanda Horeckého přestavbou staršího sídla z 1. pol. 17. stol. V r. 1924 vyhořel, poté byl znovu obnoven a zvýšen o jedno poschodí. Od rekonstrukce v r. 1954 slouží jako domov důchodců.

Kamenná rozhledna dokončená ke konci roku 2020 byla slavnostně otevřena 11. května 2021. Celková výška stavby je 17 metrů. Vyhlídková plošina se nachází 12 metrů nad zemí.

Dnes značně znehodnocený opevněný zámek (kaštieľ) postavili asi v 1. polovině 17. století Czoborové, pravděpodobně na místě starého vodního hradu Sasvár (Blatnohrad), jehož historie zřejmě sahá až do počátku 13. století. Později byl areál upraven k účelům textilní výroby.

Kaštel byl vybudován v r. 1760. Typickou tereziánskou stavbu měl projektovat vídeňský stavitel F. A. Hillebrandt. V 50. l. 20. stol. bylo odstraněno oplocení areálu a od 70. l. 20. stol. probíhala rekonstrukce. Od r. 1984 v něm sídlí Záhorská galerie.

Letohrádok zemianskej rodiny Vagyon, ktorý bol vybudovaný v rôznych štýloch aby sa čo najviac podobal na francúzske zámky. Letohrádok bol dlhé roky využívaný telovýchovnou jednotou a dostal pomenovanie Sokolovňa. Dnes je v obnovenom letohrádku Mestské múzeum Senica.

Pôvodne vodný hrad Šintava z 11. storočia, ktorý bol v 18. storočí prebudovaný na barokový kaštieľ a po zmene koryta rieky Váh vznikol miesto hradu Šintava kaštieľ Sereď. Neskôr bol kaštieľ prebudovaný v klasicistickom slohu. Dnes schátraný kaštieľ prechádza postupnou rekonštrukciou.

Terénní pozůstatky hrádku bez historických zmínek. Předpokládaná existence ve 13. stol., možné využití i v 15. stol. Předpokládané předhradí odděleno od hrádku při výstavbě městského opevnění. Dnes využit jako Kalvárie s křížovou cestou.

Původní hrad ze 14. stol. zchátral a změnil se ve zříceninu. Od 80. let 19. stol až do r. 1953 vystavěn nový hrad v pseudogotickém stylu. Od r. 1953 v majetku Slovenské akademie věd.

Empírový kúpeľný kaštieľ je jedným z prvých objektov ktoré vznikli v dnešných kúpeľoch Smrdáky. Postaviť ho dal v roku 1839 pre svoju rodinu Jozef Vietoris. Impozantná empírová budova s klasicistickým portálom je dodnes využívaná kúpeľmi Smrdáky a stala sa symbolom kúpeľov.