Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu ze 13. st. Původně sloužil jako pevnost, v 17. st. jako vězení pro protestanské kněze. Koncem 17. st. vyhořel a od 18. st. se uvádí jako pustý.

Slovanské nížinné hradisko zřejmě z 9.-10. stol. v lokalitě zvané Veleš se původně nacházelo na pravém břehu v záhybu řeky Moravy. Některé nálezy nasvědčují i mladšímu osídlení. Lokalita nebyla dosud odborně a systematicky prozkoumána.

Zemanské sídlo s dvorem situované v řadové zástavbě bylo postaveno v barokním slohu v r. 1777. Patřilo vyššímu panskému úředníkovi. Ve 20. století zde byla pošta, knihovna, prodejna zeleniny, textilu, sklady a dřevovýroba.

V l. 1583-1584 nechal Kryštof Ungnad na místě staršího sídla postavit nový renesanční zámek. Opevněn a upraven r. 1603 a v r. 1679 barokně přestavěn. V r. 1775 zde Jan Erdödy hostil Marii Terezii. Do r. 1949 zámek vlastnili Pálffyové. Později sloužil jako škola a archiv. Od r. 2000 v majetku obce.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1316, kdy zde byl kastelánem župana Mikuláše jistý Štěpán. Hrad byl v l. 1316-21 Matúše Čáka Trenčanského, poté v majetku krále. R. 1394 darován Ctiborovi ze Stibořic, v l. 1436-1567 Országhů - rozšířen, opevněn. R. 1703 poškozen povstalci (opraven). Vyhořel r. 1762.

Kaštěl vybudoval Anton Brunsvik na starších základech v l. 1749–1756. V l. 1792–1796 přestavěn. V l. 1813-1822 upraven do současné podoby a založen anglický park. V r. 1946 byl zámek zestátněn. Od r. 1969 přešel pod správu Slovenské národního muzea. Od r. 2003 muzeum hudby.

Jedna z vrcholných realizací architekta Dušana Jurkoviče, kombinující prvky secese s folklórní inspirací. Průčelí zdobeno mozaikami podle M. Aleše, interiéry díly Jožky Úprky a Antoše Frolka. Sídlo Záhorského múzea a Galéria Júliusa Koreszku.

Základní kámen evangelického klasicistního kostela posvětil Ján Klačány 2. června 1787. Dne 18. května 1788 dokončenou stavbu vysvětil Pavel Ježovič. V r. 1888 a 1967 byl kostel s farou opraven.

Neogotický kaštieľ v parku, ktorého stavba sa datuje do roku 1633. Dnešnú neogotickú podobu získal kaštieľ prestavbou v roku 1861. Schátraný kaštieľ sa už niekoľko rokov rekonštruuje a postupne sa sprístupňuje návštevníkom. Opravené severné krídlo a južná veža sú prístupne verejnosti.

Renesančný kaštieľ v Galante dal postaviť František Esterházy pravdepodobne medzi rokmi 1590 až 1600. Kaštieľ bol vybudovaný s fortifikačnými prvkami. Štefan Esterházy kaštieľ v rokoch 1681 až 1714 prestaval v ranobarokovom slohu. Od roku 1992 je kaštieľ prístupný verejnosti.

Barokně-klasicistní zámeček (kúria) vznikl zřejmě počátkem 19. století, snad přestavbou staršího sídla. V současnosti je nově zrekonstruovaná stavba využívána jako lovecká restaurace.

Původně dva středověké domy byly později stavebně sjednoceny a upraveny v renesančním slohu. V polovině 18. stol. došlo k barokním úpravám. V letech 1783-1801 v kúrii (paláci) žil básník a spisovatel hrabě Józef Gvadányi. V současnosti kúria slouží jako městská knihovna.

Hrad je prokazatelně doložen v r. 1113. Ve 14. a 16. stol. přestavěn. V r. 1663 byl obsazen Turky a během povstání Františka Rákócziho II. r. 1706 vypálen. V 18. stol. jej Erdődyové přestavěli na zámek. Součástí areálu je vzácné empírové divadlo, park a terasy. Od r. 2019 je otevřen pro veřejnost.

Královský hrad z 2. pol. 12. stol. zabrán Matúšem Čákem Trenčianským. Roku 1315 dobyt Janem Lucemburským. Koncem 16. stol. přestavěn na zámek a pevnost. Roku 1736 zakoupen Františkem Lotrinským. Do roku 1918 patřil Habsburkům, poté státu.

Zámek vznikl na přelomu 16.-17. stol. snad v místě staršího hrádku. V r. 1663 a poté r. 1704 vyhořel. V l. 1704-1705 jej dal baron Labšanský obnovit. Od r. 1935 sloužil jako sýpka. V l. 1946-1968 byl využíván jako škola a poté jako sklad. Probíhá rekonstrukce občanským sdružením Útulný domov.