Výsledky hledání míst

Pôvodne arcibiskupský kaštieľ v Podunajských Biskupiciach, ktorý slúžil ako sídlo kardinálov bol neskôr využívaný ako kláštor a počas socializmu ako nemocnica. Kaštieľ je dodnes súčasťou areálu Nemocnice s poliklinikou Sväteho kríža a je spojený s Pútnickým kostolom Povýšenia Svätého kríža.

Barokní zámek postaven Josefem Esterházy v letech 1714-1722. V roce 1766 zde pobyla císařovna Marie Terezie. Zkonfiskován státem v roce 1947. Dnes v soukromém vlastnictví a chátrá. Park přeměněn na golfové hřiště.

Zámek nechal vybudovat v l. 1888-1889 Jan Pálffy podle projektu vídeňského architekta Franze von Neumanna. Je postaven v eklekticistickém stylu a obklopuje jej anglický park. Posledním majitelem byl hrabě Pavel Pálffy. Od r. 1945 v majetku státu. Dnes slouží jako muzeum s expozicí dobového nábytku.

První zmínka o kúrii pochází z r. 1543, kdy ji vlastnil Jan Dernschwam z Hradičína. V 17. stol. ji vlastnil Pavol Kelio, od jehož rodu získala i svůj název Killyho kúria. V 19. a 20. stol. ji vlastnili Pálffyové. Dnes je v soukromém vlastnictví a probíhají zde rekonstrukční práce.

Mladší z kaštieľov v Devíne, rovnako ako väčší kaštieľ stojí na mieste staršieho objektu zo 14. storočia. Rozšírený v 15. a 16. storočí. V minulosti bol kaštieľ v havarijnom stave. Dnes opravený kaštieľ, ktorý sa nachádza v súkromnom vlastníctve patrí spolu s hradom k najcennejším pamiatkam v Devíne.

Opravený starší a väčší z Devínskych kaštieľov, ktorý je v súkromnom vlastníctve a jeho história siaha až do prelomu 13. a 14. storočia, rozširovaný v 15. storočí a upravený v 17. storočí. Spolu s hradom Devín tvorí jednu z najstarších a najhodnotnejších častí mestskej časti Bratislavy - Devín.

Zo 17. storočia pochádza pomerne veľká kúria, postavená na starších základoch v centre Devíne. Upravovaná v 18. a 20. storočí. V kúrií bola neskôr prvá slovenská škola v Devíne a dnes v nej nájdeme Materskú školu Devín.

Zámek nechal vybudovat na místě staršího sídla z r. 1640 ve 2. pol. 18. stol. Anton Grassalkovič. V r. 1841 jej koupil srbský kníže Michal Obrenovič. V r. 1856 postihl zámek požár, po kterém byl přestavěn do dnešní podoby. V současnosti je zrekonstruovaný a sídlí v něm dvě jezuitské instituce.

Kúria pomenovaná podľa svojho staviteľa Juraja Alberta postavená v 18. storočí a rozšírená v 19. storočí. Kúria bola neskôr majetkom rodiny Linzboth a je známa aj pod názvom Linzbothova kúria. Od roku 1985 je kúria Národnou kultúrnou pamiatkou a od roku 1988 v nej sídli Múzeum obchodu.

Zámek nechal kolem r. 1624 vybudovat rod Pálffyů . V 17. a 18. stol. byl upraven. Radikální přestavba se datuje do počátku 19. stol., kdy získal současnou podobu. Později byl františkánským internátem, vojenským skladem a poté nemocnicí. Od r. 2007 je v majetku města a probíhá zde rekonstrukce.

Původně renesanční kaštěl (zámek) vznikl za arcibiskupa Juraje Selepčéniho v letech 1677-1680 přestavbou staršího vodního hradu. V 19. stol. za Juraje Apponyiho klasicistně přestavěn do současné podoby. Apponyiovcům patřil až do r. 1923, kdy se stal sídlem zahradnické školy. Dnes v majetku obce.

Objekt vznikl někdy v 16. stol. původně jako obytný mlýn. V 17. stol. byl přestavěn. Významným obdobím bylo až vlastnictví rytíře Arthura Polzera, který jej přebudoval na kaštěl (typ zámku). Od 20. let 20. stol. patřil státu a sloužil jako vinařsko-ovocnářské škola.

Původně vodní hrad, vybudovaný na přelomu 13. a 14. stol. grófy ze Svätého Jura a Pezinku. Přestavěn na zámek r. 1844 Pálffyovci, Od r. 1936 patřil Slovenskému vinohradnickému družstvu. Dnes je zde expozice vína.

Barokní zámek vystavěn v pol. 17. stol., upraven po roce 1867 v duchu romantiky. Východně od zámku hodnotný přírodně krajinářský park. V zámku umístěn domov důchodců.

Zámek (kaštieľ) nechal postavit v l. 1719-1732 na místě staršího sídla Žigmund Čáki, spravoval jej jeho bratr Imrich. Za 2. světové války částečně vyhořel. V r. 1955 zrekonstruován, od r. 1960 sloužil jako domov důchodců a později jako ústav pro mentálně postižené. Poté vrácen v restituci.