Výsledky hledání míst

Pôvodne arcibiskupský kaštieľ v Podunajských Biskupiciach, ktorý slúžil ako sídlo kardinálov bol neskôr využívaný ako kláštor a počas socializmu ako nemocnica. Kaštieľ je dodnes súčasťou areálu Nemocnice s poliklinikou Sväteho kríža a je spojený s Pútnickým kostolom Povýšenia Svätého kríža.

Barokní zámek postaven Josefem Esterházy v letech 1714-1722. V roce 1766 zde pobyla císařovna Marie Terezie. Zkonfiskován státem v roce 1947. Dnes v soukromém vlastnictví a chátrá. Park přeměněn na golfové hřiště.

Zbytky gotického hradu z druhé poloviny 13. století, vybudovaného rodem pánů ze Svätého Jura a Pezinku. Od roku 1663 po tureckém vpádu je v zříceninách

Místo kontinuálně využívané jako opevněné sídlo od 9. století. Z velkomoravského hradiště se vyvinul středověký hrad, náročně přestavěný počátkem 15. století Zikmundem Lucemburským. Dnešní vzhled vychází z tereziánské přestavby v polovině 18. století, je však výsledkem obnovy v letech 1956–68.

Zámek nechal vybudovat v l. 1888-1889 Jan Pálffy podle projektu vídeňského architekta Franze von Neumanna. Je postaven v eklekticistickém stylu a obklopuje jej anglický park. Posledním majitelem byl hrabě Pavel Pálffy. Od r. 1945 v majetku státu. Dnes slouží jako muzeum s expozicí dobového nábytku.

Rudolf Sloboda byl slovenský spisovatel. Pomník darovalo Ministerstvo kultury Devínskej Novej Vsi. Autorem busty je Alexander Ilečko. Bratislavská městská část ji osadila v roce 1998. Výhrady jsou ale k nevhodnému podstavci i k místu, kde pomník stojí.

První zmínka o kúrii pochází z r. 1543, kdy ji vlastnil Jan Dernschwam z Hradičína. V 17. stol. ji vlastnil Pavol Kelio, od jehož rodu získala i svůj název Killyho kúria. V 19. a 20. stol. ji vlastnili Pálffyové. Dnes je v soukromém vlastnictví a probíhají zde rekonstrukční práce.

Zříceniny hradu na západním okraji vsi Bernolákovo asi 15 km od centra Bratislavy. Postaven ve 13. stol. k obraně cesty z Bratislavy do Trnavy a Šintavy. Poprvé zmiňován r. 1304, kdy byl postoupen Matúši Čákovi Trenčianskému. Zanikl ke konci 15 stol.

Celoročně otevřená renesanční pevnost z l. 1536–58 s unikátními bateriovými věžemi. Přístupné jsou reprezentační interiéry bohatě vybavené historickým mobiliářem a rozsáhlé sklepní prostory patřící k největším v Evropě. Okolí hradu parkově upraveno.

Rozsáhlá, zakonzervovaná hradní zřícenina na dominantní skále na soutoku Dunaje a Moravy. Odkryty jsou i pozůstatky předchozí zástavby jako např. staveb římské vojenské stanice nebo slovanského hradiště. Hrad zaujme i výhledy do okolí.

Mladší z kaštieľov v Devíne, rovnako ako väčší kaštieľ stojí na mieste staršieho objektu zo 14. storočia. Rozšírený v 15. a 16. storočí. V minulosti bol kaštieľ v havarijnom stave. Dnes opravený kaštieľ, ktorý sa nachádza v súkromnom vlastníctve patrí spolu s hradom k najcennejším pamiatkam v Devíne.

Opravený starší a väčší z Devínskych kaštieľov, ktorý je v súkromnom vlastníctve a jeho história siaha až do prelomu 13. a 14. storočia, rozširovaný v 15. storočí a upravený v 17. storočí. Spolu s hradom Devín tvorí jednu z najstarších a najhodnotnejších častí mestskej časti Bratislavy - Devín.

Zo 17. storočia pochádza pomerne veľká kúria, postavená na starších základoch v centre Devíne. Upravovaná v 18. a 20. storočí. V kúrií bola neskôr prvá slovenská škola v Devíne a dnes v nej nájdeme Materskú školu Devín.

Zřicenina hrádku. Bez zmínky v historických pramenech, patrně byl postaven králem jako strážní hrad v 2. pol. 13. stol. Nálezy keramiky z obd. 13.–15. stol. Hrádek pravděpodobně zanikl požárem v době husitských vpádů.

Rokokový palác postavený v roku 1760 grófom Antonom Grasalkovičom ako jeho letné sídlo. Palác bol počas bálov navštevovaný aj členmi cisárskeho dvora. V 50-tych rokoch 20. storočia slúžil ako sídlo prezidenta prvej republiky. Po obnove v roku 1996 sa stal sídlom prezidenta Slovenskej republiky.