Výsledky hledání míst

Na malém vršku uprostřed obce nedaleko silnice I. třídy se nacházejí pozůstatky středověké tvrze. Pahorek zarostlý bukovým lesem je dobře viditelný z obou směrů silnice, avšak ani místní obyvatelé neznají historický význam tohoto místa....

Výrazné zbytky tvrziště (pahorek jádra a rybník – bývalý vodní příkop) v jihozápadní části Alberovic. R. 1568 zmiňovány dvě tvrze s poplužním dvorem. Obě vznikly pravděpodobně při rozdělení vsi ve 14. století. Přesná poloha druhé tvrze není známa.

Tvrz, po které není již žádná památka, byla poprvé zmíněna r. 1405. Od r. 1412 ji vlastnil Petr Tista a jeho potomci po celé 15. stol. V r. 1628 ji koupil Albrecht z Valdštejna, ale zaplatil ji pouze z poloviny. Tvrz stávala na pozemcích domu č. p. 1.

Tvrz stávala nedaleko od vchodu do dnešní textilní továrny. Byla lénem pánů z Lipé. Po tvrzi nezůstala žádná stopa.

Reliéfní zbytky po tvrzi, založené ve 13. a zaniklé koncem 14. století. Zachován zůstal čtvercový pahorek, na němž stála dřevěná stavba, nejspíš věžovitého charakteru. Valy a příkopy zničeny zemědělskou činností.

Zdevastovaný a částečně zaniklý poplužní dvůr obsahuje pravděpodobně ve svém západním křídle pozůstatky někdejšího manského sídla, na kterém se ve 14.–17. století vystřídalo několik rodů drobné šlechty. Roku 1670 ho vykoupili Gallasové, čímž ztratil rezidenční funkci.

Původně gotická tvrz, poprvé výslovně připomínaná r. 1447. Její počátky můžeme pravděpodobně klást do 1. pol. 14. století, neboť v r. 1349 se Archlebov již nazýval městečkem. Roku 1460 je připomínáno již jen tvrziště; tvrz stávala v místech dnešního kostela sv. Šebestiána a Rocha. Zcela zanikla.

Rozplizlé tvrziště pánů z Babic, nazývané též Vlčí hrad, ze 14. století. V roce 1414 bylo panství v držení faráře Zdislava a jeho bratra Pešíka z Babic. Tvrz opuštěná během husitských válek. Dochován pahorek tvrziště s příkopem a ochranný val.

Terénní zbytky tvrziště doloženého r. 1570. Zachovaly se jen val a příkop, které chránily tvrz od severu, kde stávala věž. Město dalo tvrziště osázet stromy a tak byly zachráněny stopy někdejšího opevnění. Tvrz zanikla za husitským válek, kdy byla pobořena. Dodnes se místu říká Hrad.

Pravděpodobné místo tvrziště na břehu Želetavky, archeologicky nepotvrzené

Renesanční tvrz jako rytířské sídlo postavila po r. 1584 Ludmila Valkounová, po r. 1601 byla opatřena bohatými figurálními sgrafity. Když Valkounové r. 1708 Bakov prodávali Kolowratům, tvrz již sloužila jako sýpka. Po dlouhodobém chátrání na jaře 2017 zbořena.

Tvrz z počátku 16. století, která roku 1820 přišla o své hrázděné patro, byla zcela zničena novostavbou v 90. letech 20. století.

Terénní pozůstatky pravděpodobného tvrziště podloženého nálezy středověké keramiky z 14. až 16. století. Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji obce, při hraně bývalé říční terasy.

Pahorek tvrze se sklepem v jižní části vsi. Už r. 1318 se udává zeman Petr z Bašněvsi. Písemně je tvrz doložena od r. 1499 v majetku Jana Krupého z Pobluze. Při prodeji Vojtěcha z Pernštejna Zikmundovi ze Smiřic r. 1542, uvádí se tvrz jako pustá.

Terénní zbytky tvrze z pol. 14. století. Tvrz užívána do konce 17. stol. po připojení k Pakoměřicím r. 1694 opuštěna. Dochován obdélný pahorek o stranách cca 18 a 20 m a výšce cca 4 m.a nevýrazné torzo vodního příkopu.