Výsledky hledání míst

Přestavěná budova tvrze z počátku 15. stol., přímo doložené r. 1452. R. 1623 zkonfiskována Hrobčickým, po raabizaci r. 1777 dvůr rozparcelován a tvrz přestavěna na dvě obydlí. Dochována původní dispozice a okna, poblíž ještě sklepy nejasného stáří.

V barokní jednoposchoďový zámek byla v polovině 18. stol. přestavěna Dohalskými z Dohalic starší tvrz. Kolem byla vybudována velká ovocná a okrasná zahrada. V dnešní době je zámek zchátralý a opuštěný.

Barokní zámek vzniklý spolu se dvorem někdy po vypálení Přízřenic Švédy, ke kterému došlo v roce 1645. Jeho přímý vznik je spojován s proboštem svatopetrské kapituly v Brně Janem Matyášem Thurnem. Až do roku 1948 plnil hlavně funkci sídla správy dvora. Dnes je celý dvůr i se zámkem soukromým majetkem.

Prlov je přírodní památka tvořená trojicí lokalit západně, severně a východně od centra obce Prlov. Důvodem ochrany jsou květnaté louky s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů květeny. Byla vyhlášena roku 1999 na ploše 3,3 ha.

Severní stranu Dómského náměstí uzavírá od roku 1886 stavba proboštství, provedená ve střízlivých eklektických formách. Slouží administrativnímu chodu biskupského úřadu.

Barokní budova proboštství pochází z let 1758-1763. Objekt je jednopatrová dvoukřídlá budova. Kamenný vstupní portál pravoúhle zakončen. Fasáda vertikálně členěna pseudoiónskými pilastry. Korunní římsa bohatě profilovaná. Proboštství zapsáno do seznamu památek r. 1964.

Významná dominanta severního Plzeňska je areál bývalého poutního místa. Kostel Zvěstování Panny Marie, probožství a ambity byly postaveny pro plasský klášter na přání opata Evžena Tyttla podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711 - 1768.

Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.

Dvůr je údajným místem narození sv. Prokopa v 10. stol. Ve středověku patřil manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře poutní kaple sv. Prokopa, doložena k r. 1584. Kolem r. 1771 barokně, v 19. století klasicistně přestavěn.

Asi v 1. polovině 18. stol. byla za vlastnictví Malovců původní tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1818 je zámek popsán jako patrová budova s dvěma nárožními rondely, sala terrenou v levém křídle a s vodotryskem v parku. Tuto podobu si zachoval dodnes.

R. 1757 manželé Jan Jiří Scheichart z Wienetalu a Antonie, rozená Pichmanová přestavěli starou tvrz v barokní zámek. Za dalších majitelů byly provedeny úpravy interiérů a v přilehlém zámeckém parku.

Zámek vybudoval v letech 1522 - 1526 Jan z Pernštejna. Úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století a fasáda získala sgrafitovou výzdobou. Dnes je zámek v majetku města Prostějov a spravován je odbor výstavby MěÚ.

Pozdně gotický či renesanční rychtářský špýchar z roku 1581 býval původně součástí statku při císařské silnici Vídeň–Praha. Býval považován za gotickou tvrz, což se ale neprokázalo. Objekt řadu let chátral a byl zařazen na seznam nejohroženějších památek Vysočiny. Jeho oprava začala v roce 2018.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.