Výsledky hledání míst

Zmínka o vsi z r.1328, tvrz snad ve 14. stol., doložena v 15. stol., v 16. stol. Zďárských ze Zďáru. Po třicetileté válce hosp. budova, panské sídlo znovu v r. 1692, v 18. stol. sýpka. Část zdiva snad dochována ve zdech barokní budovy býval. polesí.

Tvrz Altes Haus vznikla ve 13. století jako ochrana vesnice a kláštera. Zanikla před r. 1552, kdy byla nahrazena druhou tvrzí. Místo leží ve vojenském újezdu Libavá.

V roce 1424 se na území obce připomíná vodní tvrz. Její pozůstatek v dolní části obce je evidován jako archeologická lokalita datovaná do období přelomu 13. a 14. stol. až konec 15. století.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.

Výrazné tvrziště na konci Farské ulice ve Velkých Popovicích. Tvrz vznikla asi před polovinou 14. století a poprvé byla zmíněna v roce 1417. Doba zániku tvrze není zřejmá. Dochovalo se rozměrné jádro oblopené širokým a hlubokým příkopem.

Zaniklá tvrz, která stávala v místech dnešního rybníka. Patřívala vladykům z Přítočna. Byla zničena za třicetileté války. Pozůstatky tvrze bývaly za nižšího stavu vody vidět, při nedávné regulaci byly však i poslední zbytky tvrze odstraněny.

Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.

Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.

Zaniklé šlechtické sídlo nižší šlechty která se po Vělopolí od pol. 15. st. do poč. 17. století psala. Stávalo dle všeho v místě současného domu č.p. 1 v centru obce. Původně mohutný zděný dvorec, folvark, r. 1927 vyhořel, následně obnoven, ale r. 1971 obytný objekt i se sklepy demolován.

Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.

Ves byla sídlem drobné šlechty nejméně od 13. století, původní vladykové byli snad srbského původu. Nejpozději od 16. století velký dvůr na západním okraji obce, mnohokrát přestavovaný. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 vrácen dědicům předválečných majitelů a opraven jako ekologická farma.

Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.