Výsledky hledání míst

Barokní morový sloup na náměstí v Českém Dubu pochází z roku 1723. Pannu Marii doprovázejí sochy morových světců Františka Xaverského a Rocha, dále svatých Floriána a Jana Nepomuckého.

Barokní sloup z roku 1788. Na vrcholu stojí socha Panny Marie, po stranách svatí Jan Nepomucký a Vavřinec. Na podstavci sloupu znak Pachtů z Rájova, kterým v době vzniku sloupu Chcebuz patřila.

Na místě původní sochy sv. Václava ve středu náměstí postaven 1682 mariánský sloup, doplněný r. 1764 čtyřmi sochami světců, kolem balustráda s reliéfy českých patronů z r. 1882 v nárožích. Sochy nahrazeny kopiemi, ostatní části vyčištěny.

Mariánský sloup z roku 1781 od L. Huebera z Českých Budějovic v těžišti Masarykova náměstí. Na podstavci sochy sv. Alžběty, Josefa a Vojtěcha, reliéfy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Na vrcholu trojbokého obelisku socha Immaculaty.

Mariánský sloup ve středu lomnického náměstí byl postaven 1710. Autor architektonického řešení ani sochařské výzdoby není znám. Opravy 1852 (J. Břenek, snad i doplnění), 1915 a koncem 90. let 20. století. Významná ukázka dynamického barokního sochařství.

Sloup stojí uprostřed zdevastovaného náměstí 1. máje. Možnost bezplatného parkování, od autobusového nádraží asi 100 m jižně, od železniční stanice asi 500 m východně.

Mariánský sloup na hranolovém soklu s výjevy Kristova utrpení, který vyrůstá na čtyřech sloupcích. Postaven roku 1701 severně od kostela, přežil bez významnější úhony poválečnou devastaci obce.

Původní barokní sloup během doby zničen, dochovalo se pouze torzo. Obec Sazená mariánský sloup začátkem 21. stol. obnovila. Vedle barokního sloupu stojí dřevěná vidlicová zvonička z 19. století. Na ní umístěn původně klasicistní zvonek, který je nyní nahrazen jeho replikou.

Mariánský sloup z roku 1684. Postaven jako poděkování za odvrácení moru a Turků. Sloup nese sochu Immaculaty. Na přední straně městský znak. Kolem sloupu osm osmibokých pilířků spojených řetězy. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Skalní vyhlídka, která se dříve nazývala Velký Ostrý, byla pojmenována podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud manžela Ferdinanda Kinského. Skála v minulosti sloužila jako strážní místo protipožární hlídky v kraji. Atraktivní turistické místo s altánem.

R. 1372 vznikla ve vsi tvrz, která r. 1717 podlehla přestavbě na barokní zámek. V pol. 19. st. byl novogoticky upraven. Po r. 1945 byl využíván MNV pro kulturní účely. R. 1951 byla stavba jako zřícenina zbořena. Dnes zůstaly pouze zbytky zříceniny.

Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.

Objekt po r. 1620 upravený pro dočasný pobyt některého z majitelů vízmberského panství. Od té doby nazýván zámečkem. Až do r. 1770 patřil Žerotínům, po nich opatovi velehradského kláštera a od r. 1786 Náboženskému fondu. Tehdy byl dvůr zrušen a rozparcelován.

Zvláštní stavba, která kombinuje rozhlednu a kapli sv. Václava, pochází z let 1935-1936. Volně přístupná rozhledna, která je vysoká jen 12 m, poskytuje kvůli vzrostlým stromům jen omezený výhled. K rozhledně s kaplí vede řada značených cest a křížová cesta.

Rozpadající se budova zámku, vzniklá přestavbou tvrze Popelů z Lobkovic ze 16. st. Kol. r. 1663 upravena Malovci, r. 1722 přestavěna Vchynskými spolu s budovami poplužního dvora (dochována sýpka s erbovní deskou). Po r. 1765 součástí statku Zlonice.