Výsledky hledání míst

Neorenesanční budova z let 1871 - 1875 postavena pro Českou polytechniku dle návrhu významného architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Fasádu zdobí plastiky Geniů od J. V. Myslbeka a sochy Alegorie vědy a práce od Antonína Poppa. Budovu užívá ČVUT, fakulta strojní. Památkově chráněna od r. 1958.

Budova nové České poštovny byla na Sněžce otevřena roku 2007 a postavena podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana. Kromě listovních služeb poskytuje občerstvení. Na střeše je vyhlídková terasa. V provozu je tu automatická meteorologická stanice.

Budova první české střední školy na Teplicku vznikla mezi l. 1921 (projekt L. Skřivánka) a 1927 (otevření) v pozoruhodných formách tzv. národního slohu inspirovaného kubismem. Svému účelu slouží s výjimkou období německého záboru pohraničí dodnes.

Rozsáhlý zámecký areál postavený na místě někdejšího hradu Vítkovců ze 13. stol. Rožmberkové začali s přestavbou na renesanční zámek. Následovaly barokní přestavby. Zachovalo se zde unikátní barokní divadlo.

Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.

Hrad zal. před r. 1241 Zdeslavem z Divišova. Ve 14. stol. přestavován. R. 1467 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, obnoven a v pol. 16. stol. přestavěn. Významné úpravy v 18. stol., ve stol. 19. a 20. menší úpravy. Zdeslavovi potomci hrad drží doposud.

Cesta začíná vstupní bránou s rozhlednou. V lipové aleji podél cesty bude po dokončení 78 pískovcových soch českých panovníků (k 31.12. 2025 je 47) v nadživotní velikosti na piedestalech, která nesou jejich jména a období, kdy vládli. První čtyři sochy byly umístěny v roce 2018. Brána roku 2022.

Vyhlídková plošina ve výši 7 m nad terénem je přisazena k telekomunikačnímu stožáru nad Česticemi poblíž zdejší Kalvarie (viz heslo). Volně přístupná od postavení roku 1999.

Barokní zámek byl postaven na konci 17.stol., před r. 1690 vyhořel, ale kolem r. 1702 byl znovu obnoven. Patrně za hraběte Karla Reye, který zámek koupil v r. 1826, byl poslední pokoj v severním křídle přestavěn na domácí kapli sv. Karla Boromejského

Zbytek renesančního zámku, postaveného v Čestíně snad na místě starší tvrze 1575–82 Adamem Slavatou z Chlumu. Od poč. 17. století bez residenční funkce (součást panství Kácov), v 19. stol. zbořena tři křídla. Majetek obce, většinou slouží jako byty.

V barokní zámek byla v l. 1731–1738 Josefem Antonínem Mayerem z Mayerswaldu přestavěna starší tvrz. V r. 1739 se jeho majitelem stal Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu a přebudoval jej do dnešní podoby. V současnosti patří soukromým majitelům.

Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.

Ojedinělý vesnický orloj vznikl v letech 2007-2008 původně v nevyužívané trafostanici v Kryštofově Údolí z iniciativy Martina Chaloupky. Po 15 letech byl pro neshody s novým vedením obce na podzim 2023 demontován a umístěn na věž hasičské zbrojnice v sousedních Žibřidicích jako dar obci Křižany.

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.

Rozsáhlé rašeliniště Chalupská Slať s krátkou naučnou stezkou, vedoucí k vyhlídkové plošině na největší rašelinné jezero v Čechách. V minulosti byla slať poškozena těžbou rašeliny.