Výsledky hledání míst

Roubená chalupa byla postavena přibl. r. 1781 jistým Folwarcznym. Poté byla koupena rodinou Kotulů, která zde žila do r. 1975. Je zařízena dobovým nábytkem a předměty ilustrujícími život středně bohaté rodiny. U chalupy stojí funkční větrný mlýnek. Od r. 1979 je zde expozice Těšínského muzea.

Kotýřina, dříve Chotěřina, je uváděna r. 1291 jako sídlo pánů z Chotěřiny. V r. 1474 ji kupují Hodějovští z Hodějova. Od r. 1527 zde sídlil Jan Hodějovský z Hodějova, mecenáš české kultury. R.1584 ji koupili Švamberkové a připojili k panství Orlík.

Kotýz byl osídlen od pravěku (nálezy břidlicových destiček s rytinami). Hradiště se stopami osídlení v pozdní době bronzové, době halštatské a v době hradištní. Z kterého období pochází fortifikace, nebylo dosud zjištěno.

Brána je součástí hradebního systému nového města, dal ji postavit mlynář Koubek na své náklady v r. 1574. Branka současně sloužila i k bydlení. Po r. 1989 opravována jeskyňáři jako klubovna. Z opevnění města se kromě brány zachovaly jen zbytky hradeb.

Koukolova vila v pražské Bubenči vznikla v letech 1892–1893 podle projektu architekta Rudolfa Koukoly jako jeho vlastní rodinné sídlo. Novorenesanční stavba se sgrafitovým vlysem, zdobeným portálem a dekorativně členěnými průčelími je kulturní památkou od roku 1958.

Koulova vila v pražské Bubenči vznikla roku 1896 podle návrhu architekta Jana Kouly jako jeho rodinné sídlo. Patrovou stavbu na půdorysu písmene T zdobí arkýř, malby s lidovými motivy a socha svatého Ivana s laní od Stanislava Suchardy. Kulturní památkou je od roku 1958.

Jan Rudolf Trčka z Lípy v letech 1612 - 1634 postavil renesanční zámek. Za Václava z Morzina r. 1719 úpravy v barokním stylu. Další adaptace až v letech 1912 – 1913 a v letech 1949 až 1965. R. 1990 zámek vyhořel. Od r. 2004 postupná rekonstrukce.

Renesanční tvrz založená r 1574 pány z Lukavce, přestavěna barokně na zámek roku 1624 Trčky z Lípy. Mansardová střecha vznikla po roce 1700, arkády jsou z poloviny 18. století. Zdevastován ve vlastnictví JZD, dnes opět v soukromých rukou.

Palác v jižní frontě Mostecké ulice vznikl renesanční a barokní úpravou několika starších domů. Pozdně barokní přestavba proběhla kolem roku 1775.

Jedna z dominant Brna – Kaunicovy (či Kounicovy) koleje. Budova byla vybudována pro ubytování a stravování českého studentstva v prvorepublikové době. Za 2. svět.války zde byla věznice a popraviště. Dnes opět vysokoškolská kolej.

Novorenesanční, původně nájemní dům postavil v l. 1871-73 Josef Arnold / arch. Karel Exner. R. 1905 ho koupil hrabě Václav R. z Kounic a r. 1908 daroval studenstvu VŠ v Brně, díky daru byly postaveny nové koleje. R. 1948 zestátněn, po r. 1990 vrácen Masarykově univerzitě. V l. 1993-94 rekonstrukce.

Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.

Zaniklé významné přemyslovské hradiště/hrad z 11. století zvané také "Druhá Kouřim". Po roce 1223 boji poničené sídlo Děpolta III. přenechává svůj význam poblíž nově vznikajícímu městu Kouřim.

Městské hradby byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.