Výsledky hledání míst

Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavili břevnovsko-broumovští benediktini na břehu Labe komplex kostela a fary. Kostel ve stylu dynamického baroka dominuje levému labskému břehu nad soutokem s Ohří.

Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.

Renesanční kostel z l. 1568 – 1569, postaven Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic v místě gotické hradní kaple a románského kostelíka, založeného sv. Vojtěchem. Vybavení ze 16. a 17. století. Hlavní oltář je renesanční, inspirován dílem Albrechta Dürera.

Kostel postavený v letech 1681-1682 v barokním slohu, 1865 nově postavena loď a přistavena věž s hodinami. V roce 1982 znovu vysvěcen za účasti kardinála Františka Tomáška.

Novorenesanční kostel z let 1887–89 dle projektu architekta B. Münzbergera. Okna zdobena malbou P. Marie Bolestné od J. Z. Quasta. V průčelí polychromovaný reliéf Krista s březovou ratolestí. Hlavní oltář sv. Vojtěcha, boční P. Marie a sv. Václava.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Kostel sv. Vojtěcha na severním okraji obdélné návsi v Krtech, vsi poprvé připomínané roku 1227, je původně raně barokní, postavený roku 1682. Roku 1737 byl přestavován a roku 1931 opravován.

Kostel sv. Vojtěcha je původně gotický z doby kolem roku 1300, ve 14. století uváděn jako farní. Barokně byl přestavěn v letech 1701 a 1788. Dnes má vytlučená okna a chátrá. Kostel je obdélný s pravoúhlým závěrem a sakristií na severní a hranolovou věží na jižní straně.

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Farní kostel je součástí arcibiskupského semináře, postaveného ve 20. letech 20. století podle projektu Františka Havla. Sochy Krista a Mojžíše na průčelí vytvořil B. Benda, interiéry vyzdobili J. Brůha a L. Vocetka. Hlavní oltář je od B. Becka.

Původně asi pohřební kostel slavníkovského hradiště, zasvěcený sv. Bonifáci, později sv. Jiřímu. Od roku 1746 na hl. oltáři obraz sv. Vojtěcha, jemu oficiálně zasvěcen 1832. Dnešní stavba má presbytář z posl. čtvrti 14. stol., obnova po požáru 1832.

Pozdně barokní kostel sv. Vojtěcha. Orientovaná menší stavba. Kostelík umístěn uprostřed vsi. Zařízení kostela novodobé, bezcenné. Na hlavním oltáři vpravo madona s andělíčky u nohou. Madona drží děťátko. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel zde prý stával již koncem 10. st. Ve 2. pol. 12. st. postavena dnešní loď s věží, ve 14. st. presbytář. V 18. st. přestavěn barokně sakristie. Další renovace r. 1899 a v druhé pol. 20. st. Jednolodní podélná stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží v průčelí a osově umístěnou sakristií.

Renesanční hřbitovní kostel na místě starší gotické stavby z 13. století. Poprvé uváděn roku 1538. Hřbitov u kostela je zmiňován na konci 16. století. Během let byl kostel zvýšen a interiér zaklenut renesanční žebrovou hvězdicovou klenbou, byla přistavěna severní síň s patrem a oratoř v lodi.