Výsledky hledání míst

Stavba z počátku 16. stol. Kamenný portál zhotovila huť Jana z Perštějna. Roku 1869 přistavěno druhé patro a upravena fasáda.

Černý rybník o rozloze 1,08 ha je součástí stejnojmenné přírodní rezervace vyhlášené r. 1993. Pochází z 19. století a původně sloužil k chovu ryb. Dodnes zde můžeme nalézt vzácné rostlinné a živočišné druhy.

Rozhledna zvaná Milohlídka z roku 1843. V roce 1885 vznikl v jejím okolí park. Tehdy také zbudována opěrná zeď, která chrání věž i náštěvníky před zřícením do lomu.

Areál úpravny vody a čerpací stanice Vršovické vodárny byl součástí vodárenské sítě, vybudované v letech 1906–1907. Autorem technického řešení celé soustavy byl J. V. Hráský, autorem architektonické podoby Jan Kotěra. Od 70. let areál využíván pro sportovní zařízení. Památkově chráněn od r. 2002.

Dnes již zaniklý liniový krajinný útvar připomínající široký úvoz, vedoucí 21 km mezi Sázavou a Chotouní. Pozůstatek mohutné pravěké stezky vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na Sázavě a Labi.

Příkré skalní stěny (defilé) vzniklé vodní erozí řeky Mže při zahlubování údolní soustavy během pleistocénu. Jedna z přírodních památek nacházející se dnes na území krajského města Plzně. Název Čertova kazatelna dostala od vzhledu skalních věžic.

Čertova skála neboli Čertovka je přírodní neupravovaná skalní vyhlídka nedaleko Zbiroha. Poskytuje vyhlídku především jižním a jihozápadním směrem. Místo je součástí oblíbeného turistického okruhu.

Přírodní rezervace se rozkládá na jihovýchodním úbočí hory Luč (933 m n. m.) a západním svahu hřebene Čertovy stěny. Turisticky přístupná je pouze vyhlídka na Čertovu stěnu u silnice Vyšší Brod-Horní Planá a červené značky Vyšší Brod-Přední Výtoň.

Národní přírodní památku Čertova zeď tvoří pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Přístup k nejvýraznějším z nich zajišťuje modrá turistická značka ze vsi Kotel.

Čertovo kopyto, vysoký skalní útvar, který dokonale připomíná kopyto. Málo známá, ale zajímavá hříčka přírody u Lipna.

Ojedinělá památka romantismu vytvořil v pískovcových masivech v letech 1841-1846 sochař V áclav Levý. Volně přístupné, obrovské, devět metrů vysoké skalní bloky, dotvořené do podoby dvou hlav zvaných Čertovými hlavami.

Skalní vyhlídka Čertovy kameny se nachází na úbočí Zlatého chlumu, 3 km od Jeseníku. Nabízí výhledy na okolí Jeseníku a na Rychlebské hory.

Čertovy kazatelny jsou rulový skalní útvar nad Račím údolím se dvěma vyhlídkami zbudovanými někdy na přelomu 19. a 20. stol. Svůj název získaly podle výrazného útvaru s 13 m vysokou kolmou jižní stěnou, který svým tvarem připomíná kostelní kazatelnu.

Přírodní památka Čertovy skály na severním okraji obce Lidečko. Výrazný 150 m dlouhý pískovcovo-slepencový hřeben, až 25 m vysoký, slouží jako cvičná horolezecká stěna. Za PP o výměře 0,15 ha byl útvar vyhlášen v r. 1966.

Romatická stavba zapadající do celkového areálu úsovského panství, které od roku 1597 - 1945 patřilo Lichtenštejnům. Postaven současně s dalšími stavbami počátkem 19. století.