Výsledky hledání míst

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Zaniklý hrad z počátku 14. století postavený pány z Ervěnice. Byl však zničen již v 15. století za křižácké výpravy proti Žatci. Na místě bývalých základů věže stojí dnes rozhledna.

Zříceniny hradu. Poprvé se připomíná k r. 1369. Nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. R. 1441 dobýván Tábority. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý".

Přírodní rezervace Kozí vrch. Jde o dominantní skalnatý masiv, trachytový kopec s významnými teplomilnými lesními porosty a květenou na ploše 36,86 ha. Chráněn již od r. 1983 a od r. 1993 součástí CHKO (chráněné krajinné oblasti) České středohoří.

Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.

Další typizovaná konstrukce se od roku 2004 tyčí nedaleko vrchu Kozinec (608 m) u obce Vidochov. Dosahuje celkové výšky 55 metrů a vyhlídkový ochoz se nachází 33 metrů nad zemí. V roce 2009 byla zpřístupněna veřejnosti.

Renesanční tvrz, vybudovaná pravděpodobně za Řepických ze Sudoměře. Tvrz střídala majitele, posledními šlechtickými majiteli byli Černínové. V hmotě dvora se dochovala obytná část tvrze s poměrně dobře zachovanými interiéry.

Zříceniny hradu poprvé zmiňovaného r. 1318. Ve 2. pol. 15. st. připojen k blízkému Konopišti. Zanikl patrně v době poděbradských válek. Ještě r. 1495 se však připomíná jako tvrz.

Fragmenty rozsáhlého skalního hradu z 14. století, založeného možná Zdeňkem z Valdštejna. Zpustl poté co bylo panství připojeno k hradu Valdštejnu.

Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.

Pozůstatky hradu s plášťovou zdí s dochovanými příkopy, valy a fragmenty zdiva, jehož vznik se předpokládá během první poloviny 14. století. V roce 1462 se uvádí jako pustý, jiné písemné zmínky nejsou známy.

Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.

Zaniklý hrad, horní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla neobjasněn, pravd. šlo o opevnění jednoho místa rozděleného členitým terénem.

Částečně opevněné místo s nejistým účelem. Plocha s malým výběžkem leží nad údolím říčky Ondřejovice, u které je nedokončený vylámaný příkop o hloubce 2-3 m a šířce 4,5 m. Usuzuje se, že zde bylo započato budování drobné opevněné strážní povahy nebo místo sloužilo jako stanoviště pro kanón.

Ocelová telekomunikační věž – rozhledna, vysoká 55,5 m (601 m n. m.), vyhlídková plošina ve výšce 32,8 m. Od r. 1936 zde stála turistická chata s rozhlednou, resp. dřevěnou triangulační věží, sloužící jako rozhledna. Věž zničil r. 1939 blesk. R. 2001 byla pro veřejnost otevřena současná rozhledna.