Výsledky hledání míst

Zchátralý zámek. Postaven po r.1568 Adamem Přibíkem z Otaslavic. R.1692 přestavěn barokně, v l.1820–30 přestavěn, budova pokryta nízkou valbovou střechou. V poslední době byly na zámku zahájeny nejnutnější opravy.

František Josef ze Starhembergu r.1734 postavil na náměstí zámek. Patrová budova obdélníkového půdorysu, souměrná podle hlavního vstupu, bez architektonických ozdob.

Renesanční zámek vznikl přestavbou hradu za Smiřických v 2. pol. 16. stol. Siluetě zámku dominuje válcová věž s ochozem, fasády jsou zdobené sgrafity. Další pozdně renesanční úpravy provedl Octavio Piccolomini, který získal zámek jako pobělohorský konfiskát. Zámek je postupně rekonstruován.

Původně dřevěná rozhledna z roku 1892 zničena v roce 1901 další postavena 1908 a zničena bouří v roce 1921. Poté postavena kamenná rozhedna s chatou, která v roce 1993 vyhořela.

Barokní útulek byl vybudován v r. 1713 za primátora Pavla Hájka. Hodnotná budova vznikla na místě staršího renesančního domu dochovaného v jádře. Objekt sloužil jako špitál, útulek pro staré a chudé měšťany a později i jako kasárna.

Židovské ghetto vzniklo v Třešti v pol. 17. stol. Tvořilo ho 77 domů, byla v něm synagoga, ješiva, špitál. Trojpodlažní dům barokního původu s klasicistními úpravami je jednou z nejlépe dochovaných staveb bývalého ghetta. Dochovala se v něm řada původních prvků, v přízemí pozůstatky černé kuchyně.

Nadační Gutmannův dům založil význačný průmyslník David Gutmann se synovcem Maxem Gutmannem roku 1903 pro židovskou chudinu města. V přízemí byla zimní modlitebna, v patře pak chudobinec.

Antonín Ferdinand Feuerstein r.1781 přestavěl původní tvrz na barokní zámek. Vratislavové z Mitrovic po r.1863 provedli vnitřní úpravy. Zámek je jednopatrový trojkřídlý, hlavní část protáhlá, boční křídla krátká. Po r.1989 vrácen do soukromých rukou.

Ocelová rozhledna, nazvaná "nadhledna Háječek" je součástí lyžařského areálu Zborov v Zábřežské vrchovině. Je vysoká 30 m a vede na ni 144 schodů. Veřejnosti je přístupná od dubna 2022. Vstup je zpoplatněn a regulován turniketem.

Budova postavená 1873-1875 na trati spojující Prusko s Rakousko-Uherskem. Od roku 1948 využívána i jako divadlo. Po požáru v roce 1966 divadlo znovu opraveno a opětovně otevřeno r. 1971. Jediné divadlo na nádraží v Evropě.

První olomoucké nádraží vzniklo pol. 19. století. V letech 1936–38 staniční budova od základů přestavěna podle návrhu Antonína Parkmanna, vestibul upravil L. Šlapetka, sgrafita vytvořil W. Zlámal. Nádražní budova má tvar křižovatky. Pod nádražím vede nový podchod do městské části Staré Hodolany.

Ústecko-teplická dráha zahájila roku 1858 provoz na trati Ústí nad Labem-Teplice. V letech 1858-1908 vyrostla postupně monumentální budova, kde sídlila i pošta a ředitelství společnosti. Po letech chátrání zvnějšku i uvnitř částečně opravena a vybudováno nové nástupiště.

Betonová nádrž s výskytem vzácných obojživelníků, převážně čolka karpatského. Přírodní památka Nádrž Tesák byla vyhlášena roku 2015.

Tvrz ze 14.stol., založená Svatoborem a Markvartem z Nahošic. V 18.stol. přestavěna na barokní zámek a za Petra a Jakuba Prušáků v 19. stol. zámek přestavěn v pseudorenesančním stylu. Později Müllerové z Hömsteinu přistavěli věž a schodiště do parku.

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.