Výsledky hledání míst

Kostel sv. Víta je raně barokní stavba. Jednolodní obdélná stavba s valenými klenbami. V průčelí sochy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského a sv. Václava. Zařízení kostela z druhé poloviny 18. stol. Památkově chráněn od roku 1958.

Kostel sv. Víta je gotický, prvně zmíněn v r. 1347. Prošel mnoha úpravami, zvláště v období baroka. Umístěn pod hradem Lipnice, v zástavbě malého města.

Existence dřevěného farního kostela doložena ve 14. století. Zděný renesanční kostel s prvky doznívající gotiky nechal v letech 1565–1568 postavit Karel z Biberštejna. V r. 1619 přistavěna věž. Chrám byl po požáru v r. 1825 upraven do současné podoby.

Původně gotický kostel sv. Oldřicha z 15. století (věž). Barokně přestavěný a v roce 1672 zasvěcený sv. Vítovi. Dominantní zděná omítaná jednolodní stavba na obdélném půdoryse s prodlouženým pravoúhlým presbytářem, podélnou sakristií a mohutnou čtyřbokou věží v západním průčelí. Památkově chráněný.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.

Farní kostel někdejších Mnichovic, dnešního Zálabí, tj. pravobřežní části Kolína. Postaven ve 14. století, po četných požárech upravován od 15. století, naposledy roku 1902. Obklopen zrušeným hřbitovem s četnými náhrobky z 18.–19. století.

Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavili břevnovsko-broumovští benediktini na břehu Labe komplex kostela a fary. Kostel ve stylu dynamického baroka dominuje levému labskému břehu nad soutokem s Ohří.

Kostel postavený v letech 1681-1682 v barokním slohu, 1865 nově postavena loď a přistavena věž s hodinami. V roce 1982 znovu vysvěcen za účasti kardinála Františka Tomáška.

Novorenesanční kostel z let 1887–89 dle projektu architekta B. Münzbergera. Okna zdobena malbou P. Marie Bolestné od J. Z. Quasta. V průčelí polychromovaný reliéf Krista s březovou ratolestí. Hlavní oltář sv. Vojtěcha, boční P. Marie a sv. Václava.

Renesanční kostel z l. 1568 – 1569, postaven Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic v místě gotické hradní kaple a románského kostelíka, založeného sv. Vojtěchem. Vybavení ze 16. a 17. století. Hlavní oltář je renesanční, inspirován dílem Albrechta Dürera.

Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Kostel sv. Vojtěcha je původně gotický z doby kolem roku 1300, ve 14. století uváděn jako farní. Barokně byl přestavěn v letech 1701 a 1788. Dnes má vytlučená okna a chátrá. Kostel je obdélný s pravoúhlým závěrem a sakristií na severní a hranolovou věží na jižní straně.