Výsledky hledání míst

Hledání podle klíčového slova.

Země
Typ místa
Stav místa
Přístupnost
Počáteční písmeno
Nastavte si výpis míst podle prvního písmene názvu.

A B C Č D E F
G H Ch I J K L
M N O P Q R Ř
S Š T U V W X
Y Z Ž
Vaše okolí
Pro vyhledání míst kolem vás bude možná nutné povolit odečtení vaší polohy.

Nalezeno celkem 18113 záznamů, 573 / 1208 stran, vyhledáno za 1.59 sec
 kostel sv. Mikuláše
197.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Žalkovice
První zmínka o kostele sv. Mikuláše pochází ze 14. stol., později byl několikrát upravován. U kostela stojí lípy, pod kterými odpočíval básník Svatopluk Čech, připomíná to pamětní tabulka na jedné z nich.
 kostel sv. Mikuláše
230.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Zlín-Malenovice
Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.
 kostel sv. Mikuláše
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Zbiroh
Farní kostel sv. Mikuláše ve Zbirohu je jako gotický doložen již r. 1364. Barokně byl podstatně přestavěn r. 1716 a opravován v letech 1883 a 1921. Stavba má loď na půdorysu kříže, užší obdélný presbytář a hranolovou věž po jeho severní straně. Vnitřní zařízení je převážně novogotické z r. 1883.
 kostel sv. Mikuláše
435.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Třtice
Barokní kostel sv. Mikuláše ve Třtici byl postaven ve 2. čtvrtině 18. století podle plánů Fr. I. Prée na místě gotické stavby zničené za husitských válek. Současná podoba pochází z r. 1840. Vnitřní zařízení novogotické z 19. stol., jediný dochovaný zvon z r. 1607. Od r. 1999 kostel nevyužíván.
 kostel sv. Mikuláše
610.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Němčice
Kostel a fara byly v Němčicích již před r. 1358. Po r. 1621 fara zanikla. Původně gotický kostel byl r. 1786 přestavěn a v r. 1844 rozšířen. V r. 1994 byl prohlášen kulturní památkou. V kostele jsou zvony z let 1519 a 1551.
 kostel sv. Mikuláše
268.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Miroslavské Knínice
Zřejmě na přelomu 13.-14. stol. zde existovala tvrz. Přibližně v této době u ní byl postaven malý raně gotický kostelík. V 16. stol. upraven. V l. 1801-1803 za Marie Antonie, hraběnky z Daunu, kostelík upraven do současné podoby. Počátkem 21. stol. opravena fasáda. U vchodu je kříž z r. 1906.
 kostel sv. Mikuláše
Hnidousy
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Kladno-Švermov
Pozdně secesní kostel postaven v roce 1912 z bílých cihel a železobetonu. Dvoulodní chrám s obdélným polokruhovitě ukončeným presbytářem a přístavkem sakristie. V interiéru se dochovala původní secesní výmalba. Hranolová věž je vysoká 32 m jsou v ní dva zvony od Rudolfa Manouška, z r. 1919 a 1929.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Starý Maletín
Empírová stavba z let 1804-1805. Jednotná podélná jednolodní stavba orientovaná severojižním směrem. Areál kostela je ohraničen zdí se dvěma branami datovanými do let 1821 a 1845. Současný kostel byl vystavěn na místě staršího.
 kostel sv. Mikuláše
590.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Heřmanov
Kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. století přestavěn barokně r. 1731 a upraven r. 1878. Ze starší stavby dochovány tři zvony z konce 15. a 1. poloviny 16. století. Okolní hřbitov zrušen r. 1836. V sousedství pozdně barokní fara z r. 1799 s hospodářskými budovami a zahradou.
 kostel sv. Mikuláše
230.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Oslavany
Farní kostel je prvně doložen r. 1320. V 70.-80. letech 16. stol. byl rozšířen a v letech 1770–1796 barokně přestavěn do současné podoby. Stavební práce prováděl zednický mistr Jan Polák z Letkovic a později se na nich podílel Bartoloměj, Jiří a Jakub Polákovi. V r. 1900 upravena střecha věže.
 kostel sv. Mikuláše
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Jince
Barokní farní kostel sv. Mikuláše v Jincích nahradil zásluhou Frant. Karla Wratislava z Mitrovic v 1. pol. 18. stol. starší gotickou stavbu. Chodbou před průčelím spojen s okrouhlou barokní márnicí. Zařízení kostela vesměs barokní.
 kostel sv. Mikuláše
375.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Zdemyslice
Kostel sv. Mikuláše gotického původu doložen od r. 1371, upravován v 18. a 19. stol., celkově opravován v r. 1933 a v letech 1992-1995. Při úmyslně založeném požáru r. 1953 zničen barokní hlavní oltář z r. 1719. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.
 kostel sv. Mikuláše
490.0 m. n.m.
Brusnice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Hajnice
Jednolodní barokní kostel byl postaven v. l. 1754-1827 na místě starší stavby. U kostela je samostatně stojící původně gotická zvonice s bedněným patrem pocházející z přelomu 15. a 16. stol. Chrám ze tří stran obklopuje hřbitov. Před areálem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750.
 kostel sv. Mikuláše a Anny
303.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Telce
Pozdně barokní kostel v Telcích byl v letech 1779–86 připojen k románské věži staršího objektu z 13. století, který se v pramenech připomíná poprvé roku 1368. Obklopuje ho funkční hřbitov s kamennou zdí, zřejmě původně obrannou.
 kostel sv. Mikuláše a sv. Alžběty
505.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Cheb
Farní kostel někdejšího říšského města postavený jako pozdně románská basilika v prvních desetiletích 13. stol. Po požáru 1270 nový gotický presbytář, 1456–76 přestavba trojlodí na rozlehlou halu. Horní patra věží 1747, úpravy v 19., 20. a 21. stol.