Výsledky hledání míst

Bývalý místecký hřbitov, který r. 1883 nahradil hřbitov při kostele Všech Svatých. V 60. l. 20. stol. obestavěn sídlištěm Riviéra, r. 1972 zrušen. Přeměněn na Janáčkův park s mnoha exot. dřevinami. Součástí parku zůstala zachována hřbitovní kaple.

Kněžský seminář ve Vidnavě byl založen vratislavským biskupem a kardinálem Jiřím Koppem v roce 1899. Během 2. světové války sloužil jako zajatecký tábor a lazaret. Později zde byl sklad obilí, dětská ozdravovna a středisko pro kosovské uprchlíky.

Bývalý městský hřbitov založen r.1660 na sever od města. Od r.1784 hlavním hřbitovem. Sloužil až do roku 1875 a v r.1888 byl zrušen. V 90.l. 19. stol. změněn v městský park. Z bývalého hřbitova zachována neogotická hřbitovní kaple.

Špitál založen r. 1578 na břehu Sázavy Burianem Trčkou z Lípy pro pět chudých měšťanů, obnovován v letech 1645 a 1834. V 19. stol. škola a obytný dům, r. 1881 objekt zbořen a nově postaven. Rodný dům hudebního skladatele Aloise Jelena (1801-1857), pamětní deska.

Bývalý klášter postaven v r. 1526 pro Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V roce 1858 postaven řeholní dům s kaplí sv. Alžběty. V roce 1890 vznikla dívčí škola. Nejlépe se zachovala kaple sv. Alžběty, rozšířená směrem do náměstí. R. 1891 kaple zvýšena o ozdobnou zvoničku.

Volně stojící areál bývalého zájezdního hostince. Vznik kolem pol. 18. stol. Pravidelný dvůr sestává z hostince s navazující obytnou částí a z chléva. Stavení spojená ohradní zdí. Bývalý zájezdní hostinec patří do skupiny specifické pro čáslavský region. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Původně na místě zámku stála tvrz z konce 15. stol. Dnešní, původně barokní zámek, založen za hraběte Erdmana Kryštova Pruskovského polovině 18. stol., byl za hraběte Viléma z Reichenbachu-Losenic pseudogoticky přestavěn v polovině 19. stol.

Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380-1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. století sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.

Caesarova kašna z roku 1724. Autorem nádrže je kameník Václav Render a socha je od sochařského tovaryše Jana Jiřího Schaubergera. Stojí na místě, kde v 16. století stála kašna Spravedlnosti.

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Zámek s přilehlým parkem vzrostl ze staršího objektu tvrze za Antonie z Klebelsberku (rozené Krakovská z Kolovrat) v rozmezí let 1773-1785. Jedním z majitelů zámku v 19. stol. byl např. i hrabě František Josef Desfours. Dnes zde sídlí umělecká škola.

Ocelodřevěná rozhledna na vrchu Čáp na okraji Teplicko-adršpašských skal postavena v září 2014. Volně přístupná pouze po zeleně značené stezce od zámečku Bischofstein v osadě Skály u Teplic nad Metují.

27 m vysoká betonová věž s pláštěm ze smrkových prken v nadmořské výšce 952 na vrchu Čarták, na pomezí Moravskoslezských Beskyd a Javorníků v blízkosti česko-slovenské hranice. Původně pouze vysílač mobilních operátorů, později rozšířena na rozhlednu.

Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.

Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.