Výsledky hledání míst

Kostel postavila pravděpodobně kolem roku 1270 zvíkovská královská huť. Severní loď s věží přistavěna ve 14. stol. Jižní loď později sloužila katolíkům, severní utrakvistům. Poslední výrazná přestavba kostela proběhla v 18. století.

Gotický kostel s obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem klenutým postaven po r. 1370. Na přel. 15. a 16. st. přistavěna sakristie završená hranolovou věží, presbytář nově zaklenut křížovou žebrovou klenbou. Ve 2. pol. 18. st. barokně přestavěn (mj. prodloužena loď). Mobiliář převážně z 18. století.

Barokní novostavba z roku 1724 na místě dřevěného kostela z 15. století. Kostel nechal postavit hrabě Jan Karel Straka z Nedbalic. Kostel byl opraven v roce 1892. Většina zařízení je barokní, část pochází z původního dřevěného kostela.

Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.

Pozdně gotický kostel v Krásném Údolí vznikl snad r. 1464 přestavbou kaple. Úprava r. 1532, barokní přestavba r. 1774 (severní kaple Olivetské hory, dnes předsíň), v 19. století nový strop. Současná oprava napravuje poválečnou devastaci.

Kostel v pozdním románském stylu vznikl zřejmě jako součást panského sídla kolem roku 1230. V letech 1657 a 1737 prošel dvěma barokními přestavbami, při kterých byl prodloužen k západu. Dochován někdejší presbytář (dnes sakristie) s archaickou křížovou klenbou a řada dalších původních článků.

Kostel zmiňován jako farní již v roce 1263. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. Barokní přestavba po požáru z roku 1600. V 2. pol. 17. stol. přistavěna sakristie a zaklenut presbytář. R. 1700 přistavěna věž a r. 1748 kaple svatého Františka Xaverského. R. 2009 byla odkryta původní renesanční omítka.

Kostel v jedné z nejstarších obcí Frýdlantska pochází zřejmě z konce 13. století, nelze vyloučit staršího předchůdce. Pozdně gotická přestavba z počátku 16. století (zaklenutí lodi) znamenala poslední větší zásah do jeho vzhledu. Dochována řada renesančních náhrobníků místní šlechty.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Původní románský kostel nejprve přestavěn goticky a poté roku 1733 barokně. R. 1749 poprvé opravován a poslední oprava provedena r. 2005. Z původního románského kostela pochází věž, ovšem barokně přestavěná. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem

Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.

Pozdně barokní kostel nahradil ve vsi původní gotický kostel z r. 1350. Současný římskokatolický kostel byl postaven v l. 1752–1755 podle návrhu architekta Františka Kermera. Zařízení kostela je také barokní, hlavní oltář pochází z r. 1759. R. 2001 proběhla velká oprava střechy věže.

Kostel byl postaven jako pozdně barokní stavba patrně na místě staršího, dřevěného kostela. Neorientovaný jednolodní kostel má v průčelí hranolovou věž, na polokruhem zakončený závěr navazuje osově umístěná sakristie. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem s branou.

Kostel původně z počátku 13. století byl několikrát upravován v různých stadiích gotiky. Současná podoba je výsledkem tvrdé novogotické obnovy v roce 1870. Původně vlastnický kostel pánů z Prčice (Vítkovců) spravoval od poloviny 13. století s přestávkami vyšebrodský klášter.

Kostel stojící na místě staršího farního kostela ze 14. stol. První zmínka z roku 1355. V l. 1729–36 přestavěn do barokní podoby. Ve věži dva zvony Vavřinec a Maria z původních čtyř zvonů (umíráček "Hodinka" a Sanktusový). Během 19. stol. četné opravy. V letech 2002–2005 byl důkladně opraven.