Výsledky hledání míst

Hrad přestavěný na zámek, tradiční věnné sídlo královen. Pův. hradiště Pšovanů, později vybudován kamenný románský hrad (10. stol.), několikrát goticky přestavován. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, v 17. st. barokně upraven. Dnešní podoba z konce 19. st.

Zámek byl postaven Vratislavem z Pernštejna r. 1573 v renesančním slohu pro jeho manželku Marie Manrique de Lara. V r. 1775 nechal Jiří K. z Valdštejna-Vartenberka zámek barokně přestavět. Dnes je využíván jako domov pro přestárlé řeholní sestry.

Zámek byl přestavěn kolem roku 1670 ze starší tvrze, která přestavbou zanikla. V 18. století byly zazděny arkády a mezi lety 1824-25 byl zámek znovu přestavěn a také pravděpodobně zbořena původní věž. Zámek je sídlem OÚ Merklín.

František Antonín z Nostic r.1767 vybudoval zámek. V l.1767-1775 vystavěna průčelní obdélníková dvoupatrová budova. V l.1780-1790 přistavěna boční jednopatrová křídla. R.1945 zámek Nosticům zkonfiskován, upraven pro potřeby zdravotnictví.

Původní renesanční tvrz postavená v polovině 16. století byla rozšířena v 17. století a přestavěna roku 1840 v rustikálním klasicismu. Od roku 1997 znovu v majetku rodu Berwid-Buquoy, jejichž příslušníci provádějí po svém obydlí.

Nový zámek ve Městě Albrechtice nechali postavit v první pol. 19. stol. opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil poté co rozhodli, že rekonstrukce starého zámku by byla drahá. Při zámku zřídili park a poblíž i rodinou hrobku.

Tvrz snad ze 14. stol. za Supů z Fulštejna ve druhé polovině 16. stol. přestavěná na jednopatrový čtyřkřídlý renesanční zámek z rozsáhlým opevněním. Zbytky opevnění byly odstraněny již v roce 1956 a vlastní zámek byl zbořen v roce 1980.

Původní tvrz v letech 1728-38 přestavěna na barokní zámek. V r.1922 stal soukromým zemědělským statkem a po 2.sv.válce využíván k zemědělským účelům. Rekonstrukcí v 70. letech navrácena původní podoba.

Barokní zámek byl postaven v letech 1715 – 1720 Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem pro hraběte Michnu z Vacínova. Dnes zde sídlí Muzeum české hudby s expozicí Antonína Dvořáka.

Zámek přestavěný z románského hradu. V 16. a 17. st. renesančně upravován. V r. 1718 vyhořel a byl barokně přestavěn. Zdržoval se tu Napoleon a v r. 1866 zde bylo podepsáno prusko - rakouské příměří. V r. 1945 poškozen požárem, poté zrekonstruován.

Správní objekt panství strahovské kanonie nazývaný zámkem byl vybudován v jednoduchém barokním slohu v 1.pol. 18. století jako součást tehdejšího dvora. Majetkem kanonie byl až do roku 1948, kdy byl statek rozparcelován a zámek přešel do vlastnictví obce. Dnes je v něm umístěná místní pošta.

Barokní zámek postavili koncem 18.st. Černínové z Chudenic. V19.st.upraven pro bytové a úřednické účely. Po r.1945 vlastník státní statek. Nyní v soukromém vlastnictví.

Nepřístupný renesančně-barokní zámek. Renesanční zámek na skále postavili po r. 1603 Kaplířové, v letech 1662–1676 přistavěli čtyřkřídlý barokní zámek s nádvorní arkádou. Výzdoba interiérů vrcholně barokní.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.

Renesanční panský dům Rožmberků byl r. 1696 Küenburgy přestavěn na barokní zámek. Sídlem vrchnosti do r. 1732, po požárech r. 1749 a 1834 zčásti přestavěn, zčásti zbořen. Dnes nevýrazná patrová budova bez slohových znaků.