Výsledky hledání míst

Přírodní památka, významné naleziště sídliště paleolitického člověka. V roce 1872 v jeskyni objevil Jindřich Wankel halštatský pohřeb s velkým množstvím bronzových a železných předmětů, nástrojů a lidských koster.

Býkovická skála je nevelký vrcholový skalní útvar nad Velkým Býkovickým rybníkem ukrytý v lesním porostu. Významný geodetický bod v sousedství Malého Blaníku.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Renesanční tvrz postavena v letech 1591-1605 Günterem z Bünau na místě původního hamru. Po bělohorské porážce se v roce 1628 stává majetkem Kryštofa Šimona z Thunu. Dále sloužila k hospodářským účelům. V rozmezí let 1835 -1861 zde byla tkalcovna. Po roce 1945 majetkem Lesního závodu v Děčíně.

Letní zámeček v Bynovci si nechali postavit Clary-Aldringenové na počátku 18. století. Roku 1790 vyhořel, obnoven ve zmenšeném rozsahu do roku 1846. Od roku 1945 státní, po roce 1990 soukromý. Dnes pekárna, vinárna a soukromé obydlí.

Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.

Renesanční zámek vystavěn v l. 1586–90, rozšířen 1654–55. V 18. st. barokní úpravy interiérů. V l. 1850–52 zřízen zámecký park. Po požárech v r. 1978 uveden zámek z vnější strany do původní podoby. Vnitřní prostory upraveny pro současné potřeby.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně. Konečnou podobu získal zámek při v l. 1848–53, kdy byl přestavěn pseudorománsky, pseudogoticky a některé části i pseudobarokně, díky čemuž je bez umělecké hodnoty.

Zámek byl postaven ve 2. pol. 16. stol. a do předzámčí byla zabudována starší tvrz. Později zámek často měnil majitele, několikrát vyhořel a byl častokrát přestavován. Po r. 1945 byl využíván jako vojenský sklad léků. Dnes je majetkem města, v části zámku je expozice Městského muzea.

Kamenný most přes potok Bystřici je doložen na počátku 16. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1532. Za třicetileté války sehrál strategickou úlohu – k přechodu jej použila jak švédská, tak císařská vojska. Na konci 20. století byl téměř zničen, obnoven byl na počátku 21. století.

Evangelický kostel augsburského vyznání v Černilově vznikl nejprve jako dřevěná stavba r. 1789, nahrazená r. 1824 pseudoslohovou zděnou. Věž byla přistavěna r. 1889. Od r. 1978 v majetku obce a slouží jako smuteční obřadní síň.

Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.

Neoklasicistní objekt bývalé České banky Union, dnes ČSOB, vznikl přestavbou starší obytné vily Dr.Karla Krause podle projektu Ernsta Kornera z roku 1921. Sloupový portik zdobí sochy od Augustina Handzela.

Budova bývalé barokní bochovské fary byla postavena v roce 1750. Jde o rozsáhlou obdélnou jednopatrovou budovu, krytou mansardovou střechou. Hlavní průčelí je trojosé s vystupujícím středovým rizalitem. Od roku 1958 je památkově chráněna. Na počátku 21. století prošla rekonstrukcí, není využívána.

Barokní přízemní dvoupodlažní obdélná budova ukončená polokruhovým závěrem; v něm dnes asymetricky umístěný vstup. V minulosti součást areálu kostela sv. Blažeje, sloužila jako márnice. V současnosti památkově chráněný soukromý objekt.