Výsledky hledání míst

Původně románský kostel v jižní části obce, obklopený bývalým hřbitovem na nízkém pahorku nad břehem Labe. Několikrát přestavován, naposledy v 19. století, kdy získal dnešní podobu ve stylu mezi klasicismem a novorenesancí.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Filiální kostel sv. Prokopa vybudován r. 1908 v novogotickém slohu. Jednolodní chrám s věží 32 m vysokou a s presbytářem s malou věžičkou. Má 5 oken s obrazy světců podle návrhu Ad. Liebschera. Vnitřní zařízení novogotické, vzácně slohově jednotné se stavbou. Celkově obnoveno v letech 1991-2001.

Románský kostel z poloviny 13. století, přestavěn goticky také barokně. Kaple Nejsv. Trojice (sakristie) přistavěna r. 1610. Loď přestavěna r. 1678, věž vystavěna r. 1788. Na hlavním oltáři dřevěná socha patrona havířů sv. Prokopa. Před kostelem kamenný pomník padlým v první světové válce.

Novorománský kostel sv. Prokopa byl postaven v letech 1879-1881 jako náhrada za pův. gotickou stavbu zničenou požárem r. 1803. Vznikl však na jiném místě na tehdejším okraji vsi. Orientovaná stavba se skládá z obdélné lodi, půlkruhového presbytáře s přilehlou sakristií a hranolové věže v průčelí.

Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.

Pozdně barokní kostel sv. Prokopa v Sobčicích postaven v letech 1761-1763 na místě zbořeného gotického. Věž přistavěna v letech 1775-1777, v ní kruchta s varhanami a dva zvony. Poslední oprava po požáru věže a střechy r. 1994. Od r. 2009 kostel v majetku obce.

Kostel i fara jsou prvně doloženy v r. 1346, kdy se uvádí farář Jan z Únanova. Ve 14. stol. byl kostel upraven v raně gotickém slohu. K další přestavbě došlo v r. 1699. Další úpravy v 19. a 20. stol. Kostel je chráněn jako kulturní památka ČR.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel z přel. 17. a 18.stol. zasvěcený sv. Arch. Michaelu. Do ČR převezen za 1. rep. ze Zakarpatské Rusi. R. 1931 opraven do dnešní podoby. Nově zasvěcen sv. Prokopovi a sv. Barboře - jejich obrazy ukradeny r.1994.

Kostel již z počátku 13. století (raně gotický presbytář a sakristie, portál ve věži) na místě původní osady Budivojovice. Jeho nynější podoba je však výsledkem pozdně gotické přestavby kolem r. 1461 a pozdějších úprav. Nástěnné malby z konce 16. století. Empírové náhrobky. Přístupný příležitostně.

Zděný pozdně barokní kostel v Jablonci nad Jizerou nahradil r. 1777 dřevěnou stavbu, připomínanou poprvé r. 1547. V r. 1893 byl rozšířen a upraven novorenesančně. Opraven r. 1983, varhany z r. 1787 restaurovány r. 1999. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel stojí na místě, kde byl postaven r. 1352 románský kostelík a přibl. od r. 1735 barokní kostel. Současný kostel (arch. K. Scheiner) dal postavit v novorománském stylu r. 1875 Filip Schoeller, majitel čakovického zámku. R. 1904 přistavěna boční kaple (arch. K. Hilbert). Výzdoba K. Klusáček.

Na místě starší kaple nechal Rudolf II. v od roku 1603 stavět jako poděkování za přečkání morové rány roku 1599 votivní kapli, zasvěcenou sv. Rochovi. Stavba se vlekla, dokončena byla až roku 1630. Do roku 1784 farní, poté různá utilitární využití. Od 70. let 20. století s přestávkami výstavní síň.

Centrální barokní hřbitovní kostel z 18. století. Vybavení kostela rovněž z 18. století. Na hřbitově je řada zajímavých empírových litinových náhrobníků z nedalekých hořovických železáren.