Výsledky hledání míst

Novorománský kostelík sv. Martina postavený po roce 1863 na místě původního kostela z roku 1352, poškozeného za třicetileté války.

Gotický jednolodní kostel sv. Martina, připomínán v roce 1369. Jednoduchá jednolodní stavba s mansardovou, na podélné ose hranolovitá věž, proti ní pětiboký presbytář a v r. 1771, kdy byl kostel barokizován, byla přistavěna sakristie.

Farní kostel sv. Martina v Onšově založen r.1256. K románské čtyřúhelníkové lodi s mohutnou věží byl ve druhé pol.14.stol. přistavěn gotický presbytář a sakristie. Další úpravy r.1699 (barokní okna, vnitřní zařízení) a r.1761 (zvýšení a báň věže).

Pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240 byl přestavěn koncem 17. století (klenba lodi). V letech 1728–30 přistavěny boční kaple. Většina zařízení z II. poloviny 18. století, několik náhrobků ze 16.–19. století. Areál kostela a hřbitova opraven na přelomu 20. a 21. století.

Kostel vystavěn roku 1788 v pozdně barokním stylu. Původně kostel farní, nyní patří pod farnost Šternberk. Před kostelem kříž s plastikou Piety z r. 1872, mobiliář kostela z konce 18. a z 19. století

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Stáří kostela v obci, poprvé připomínané roku 1381, je nejasné. Technika stavby zdí lodi vede k domněnce o jejím vzniku na přelomu 13. a 14. století. Současný vzhled výsledkem přestavby cca 200 let poté, presbytář a sakristie z 18. století.

Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.

Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.

Údajně nejstarší vejprtský kostel vznikl zřejmě v polovině 16. století. Později fungoval jako hřbitovní, v době stavby nového farního kostela zastával jeho funkci. Po zrušení hřbitova roku 1908 bez využití, po roce 1945 zchátral. V majetku města, od roku 2000 probíhá oprava na kulturní síň.

Drobný jednolodní obdélný kostel vystavěn z prostředků obce a darů obyvatel v r. 1774. V interiéru rokokový oltář a pozdně barokní kazatelna.

Původně románský jednolodní kostel z první poloviny 13. století. První zmínka je z roku 1391. Později byla k západnímu průčelí přistavěna hranolovitá věž. Kostel byl v 18. století přestavěn barokně. Vybavení je převážně barokní.

Původně románsko-gotický kostel, upravený a rozšířený 1729. Věž z let 1816–17 nahradila dřevěnou zvonici. Na opěrné zdi u kostela devět náhrobků z let 1602–1753.

Dnes barokní kostel sv. Martina, připomínán na poč. 12. stol., farní r. 1145. Přestavěn raně barokně kolem r. 1650, v 18. stol. upraven a obnoven v r. 1880. Od. r. 2004 v soukromých rukou, postupně opravován. V sousedství hodnotná barokní fara.

Gotický kostel z pol. 14.. st., přestavěn někdy v 16./17. stol. (věž). V l. 1707–1708 až na věž a část západní zdi lodi stržen a stavitelem A. Parmem z Hostinného nahrazen barokní novostavbou s obdélnou lodí, pětibokým odsazeným závěrem a obdélnou sakristii. Kostel v současnosti bez využití chátrá.