Výsledky hledání míst

Kostel sv. Martina v Olešné doložen jako farní v polovině 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol. V ohradní zdi zrušeného hřbitova za presbytářem hranolová patrová zvonice s bránou. Vybavení kostela převážně z 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Rakovník.

Pozdně románský kostel sv. Martina, nacházející se nad Dolními Loučkami, prodělal ve své historii několik stavebních úprav, zejména v baroku. Poprvé zmíněn až roku 1381, v roce 1486 došlo ke změně patrocinia. Dnešní portál na západní straně věže byl osazen druhotně.

Původně románská stavba obklopena dosud využívaným hřbitovem a vysokou ohradní zdí. Z románského kostela se zachovala hranolová věž a západní polovina lodi, zbytek lodi a presbytář jsou gotické. Na východ od kostela stojí čtyřboká jednopatrová zvonice z roku 1646. Na hřbitově socha Krista.

Barokní kostel sv. Martina ve Chválenicích patří k vrcholným dílům pražského architekta K. I. Dienzenhofera. Stojí na místě zchátralé stavby doložené od r. 1352. Byl významně vybaven v 19. stol. a pak v letech 2. světové války. Nyní filiální ve farnosti Starý Plzenec.

Kostel ve Slovči doložen od r. 1278. Gotická stavba r. 1711 nahrazena novou barokní s dřevěnou zvonicí, zbořenou r. 1872. Nynější novorománská stavba dokončena r. 1886, zařízení novorománské z doby stavby. Filiální kostel ve farnosti Městec Králové.

Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.

První zmínka o kostele v Kerharticích pocházejí z konce 16. století. V r. 1804 byl na jeho místě postaven kostel nový. Obec zanikla v důsledku odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce a v důsledku stavby vodní nádrže Kružberk. Opuštěný a zchátralý kostel byl zbořen v r. 1985.

Pozdně románský jednolodní orientovaný kostel s odsazeným pravoúhlým kněžištěm snad z konce 13. století. Poprvé uváděn roku 1348. Goticky a barokně upravován, loď byla přestavěna 1863, sakristie přistavena v první třetině 20. století. Rekonstrukce v letech 1992 – 93. Památkově chráněn od roku 1958.

Původně románský kostel založený r. 1136 olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem byl později přestavěn v gotickém a následně barokním slohu. V kostele se dochoval gotický zvon, který je jedním z nejstarších na Moravě. Nedílnou součástí areálu je fara z r. 1713.

Gotický kostel z konce 13. století vypálen s celou obcí r. 1469 Uhry, obnoven až v baroku, kdy byly Slatiňany samostatným panstvím. Současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1891-1892 podle plánů Františka Schmoranze, tehdy farní kostel rozšířen a spojen krytou chodbou se zámkem.

Současný barokní kostel byl postaven v letech 1751-1753 na místě starší gotické stavby. V r. 1756 byl slavnostně vysvěcen. V r. 1826 byla postavena nová věž. Na konci II. světové války byla kostelní věž poškozena. Poté byla zvýšena a opatřena novou cibulovitou střechou.

Kostel sv. Martina prvně doložen r. 1362, z gotické stavby dochována křížová klenba presbytáře. Současná jednolodní orientovaná stavba s mohutnou hranolovou věží při jižní stěně lodi je barokní z r. 1730 podle plánů T. Haffeneckera. Vnitřní vybavení zčásti barokní a zčásti novogotické.

Kostel sv. Martina gotického původu z r. 1359 stojí na funkčním hřbitově. Do současné barokní podoby byl přestavěn v polovině 18. stol. Od r. 2005 je chátrající stavba v majetku obce a opravována, interiér převážně vyklizen. K církevním obřadům kostel není využíván.

V jádře gotický kostel sv. Martina z konce 13. či počátku 14. stol. Nejstarší částí stavby je současný presbytář. Jednolodní kostel s mohutnou průčelní věží snad původně i pevnostního charakteru. Na přelomu 18. a 19. století upravován. Kolem kostela je starší hřbitov obehnaný kamennou zdí.

První zmínka o obci je z r. 1310. Na místě staršího románského kostela byl asi ve 2. čtvrtině 14. stol. postaven gotický kostel, který je prvně zmiňován r. 1345. V kostele jsou části gotických maleb, citáty z Písma z r. 1580 a náhrobek Jindřicha Kralického z Kralic. U kostela pomník Bible kralické.