Výsledky hledání míst

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Stavení, nyní nazývané Brtounova chalupa, pochází z roku 1723. Nejznámějším majitelem byl Jan Brtoun. V současnosti domek slouží jako minimuzeum s expozicí lidového umění a ševcovského řemesla.

Původně raně barokní mlýn, dle datování dubového sloupu v bývalé mlýnici z r. 1634. Léta patřil mlynářskému rodu Mrskošů. V první polovině 20. století byl zmodernizován, budova byla zvýšena o patro. V průčelí se zachovaly obrysy barokního štítu.

Secesní jednopatrová vila postavená při východním okraji parku Nového zámku rodinou Brunerových počátkem 20. stol. není skutečným šlechtickým sídlem, ale je často obyvateli Města Albrechtice nazývána jako zámeček či Nový zámek.

Barokní zámek přestavěný z gotického hradu. Majitelé byli páni z Vrbna. V pol. 16. st. byl renesančně upraven na zámek, přistavěno arkádové nádvoří, hodinová věž. V 18. st. byl upraven barokně.

Větrný mlýn holandského typu z 19. st. je dnes adaptován na bydlení. Nyní je již bez lopatek i bez kola. Rekonstruovány jsou původní štuky a přistavěn vstup.

Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.

Národní přírodní památka Bublák a niva Plesné byla vyhlášena r. 2017. Na rozloze 145 ha chrání přírodní útvary mokřadního charakteru, biotop ohrožených druhů rostlin a živočichů a rovněž mofety, přírodní vývěry oxidu uhličitého s nepatrnou příměsí kyslíku, dusíku a metanu.

Několikastupňové vodopády, ležící na Bubovickém potoce, který je velkou část roku vyschlý. Koryto se naplňuje většinou v jarním období, kdy je hodně vody z tajícího sněhu. Je-li dost chladná zima, zamrzají a vytvářejí krásné ledové útvary.

Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.

Rozhledna 570 m n. m., vysoká 11 m. Nechal ji postavit Jindřich Mattoni asi r. 1880, když koupil r. 1873 od Černínů lázně Kyselka i s přilehlým okolím. Po 2. svět. válce začala rozhledna chátrat, r. 2003 opravena Obecním úřadem Kyselka.

Lesní vodní nádrž poblíž Býště, která vznikla nejen kvůli retenci zdejších vod, nýbrž také na podporu zdejších mokřadních biotopů a ke zvýšení rekreační funkce těchto míst.

Čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný v roce 1567 po vzoru italských renesančních paláců. Vyjímečná štuková a fresková výzdoba. Zachován v čisté renesanční podobě (nedotčený pozdějšími stavebními zásahy.)

Název Budačina označuje skupinu skalních bloků tvořených pískovci a slepenci. Největší z nich nese jméno Velká skála. Území o rozloze 8,21 ha prohlášeno přírodní památkou r. 1966.