Výsledky hledání míst

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

V obci stála od 14. stol. tvrz, koncem 16. stol přestavěná v renesanční zámek, který však r. 1852 vyhořel a byl přebudován v sídlo hospodářské správy. R. 1862 byl poblíž vystavěn nový pseudoklasicistní zámek, který dnes slouží jako Dětská ozdravovna.

Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.

Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.

Barokní zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1732 F. V. Vrtbou, v 19. stol. byl přestavěn v empírovém slohu. Po roce 1945 zde byl internát, domov mládeže a později depozitář muzea. V roce 1994 byl zámek vrácen původním majitelům.

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Bývalá sklářská osada z 18. a 19. stol. Skelná huť po požáru r. 1887 opuštěna. Býv. panský dům vyhořel r. 1938. V jediném zachovaném objektu zvaném Liščí bouda zřízen Památník sklářství, pobočka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Areál se hřbitovem chráněn jako kulturní památka ČR.

Jezero Kristýna vzniklo severozápadně od Hrádku nad Nisou při německé hranici zatopením bývalého lignitového dolu spodní vodou. Při rozloze cca 14 ha a hloubce 28 m využíváno především k rekreaci. Na březích jsou pláže a kempy.

Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.

Dřevěná rozhledna postavená roku 2004 z iniciativy mikroregionu Porta.

Renesanční zámeček postavený před r. 1588 majitelem Křivsoudova Štěpánem Střelou z Rokyc. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do požáru r. 1715. Na fasádě reliéf. znak Střelů z Rokyc a Vančurů z Řehnic. V dochovaném průčelním křídle od 19. stol. byty.

Boží muka v pozdně barokním stavebním stylu byla postavena r. 1800, patrně v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, kterou zmiňuje nápis na mukách. Po r. 1945 stavba neudržovaná chátrala, r. 2006 však byla odborně opravena a r. 2009 za ní byla postavena zvonička.

První písemná zmínka o obci z r. 1367. Křížek pochází z r. 1834. Je zděný hranolovitý, dvoustupňový. Na spodní části nápis a zlatá hvězda. V horní části původní štítek. Na vrcholu kovový křížek s tělem ukřižovaného. Křížek prošel rekonstrukcí.

Železný kříž na zdobeném pískovcovém podstavci empírových tvarů stojí na rozcestí u silnice mezi Kravařemi a Janovicemi u České Lípy. R. 1843 ho dali postavit majitelé mlýna v Janovicích, František a Terezie Siegelovi. Památka byla v nedávné době restaurována.

Pozdně barokní kříž na návsi obce Žďár u Staré Paky pochází z roku 1799. Pozdně barokní skulptura s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista, s reliéfem Panny Marie ve spodní části. Kříž prošel r. 2010 rekonstrukcí. Za křížem stojí novodobá zvonice s opraveným zvonem z r. 1747.