Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele prvně doložený r. 1448 byl v letech 1764-1766 barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1876 proběhla další přestavba, při níž byla zvýšena věž. Kostelní zvon pochází z r. 1776. Součástí areálu je hřbitov a fara.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

Barokní, v jádru gotický hřbitovní kostel, postavený Leskovci na konci 15. století. Z gotické stavby je viditelný portálek v jižní zdi lodi. Zpustlou stavbu nechal barokně obnovit v letech 1715-1716 arcibiskup František Künburg. Další přestavby proběhly v letech 1763, 1811 a po požáru v roce 1821.

Novogotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele byl vybudován v letech 1893-1894. Dne 21.10.1894 byl slavnostně vysvěcen. Kostel je cennou umělecko-historickou památkou.

Monumentální trojlodní novogotická bazilika sv. Jana Křtitele v Sudicích postavena v letech 1904-1906 z červených cihel a kamene místo staršího dřevěného. Stavěl ji Josef Seyfried z Kravař. Má status římskokatolického farního kostela a slouží se tu pravidelné bohoslužby.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1593 na místě starší kaple, snad stejného zasvěcení. Je trojlodní, s trojboce uzavřeným presbytářem. Sakristie na levé straně presbytáře byla pravděpodobně dostavěna v roce 1693. V interiéru chrámu se dochovala dřevěná, bohatě zdobená raně barokní kruchta.

Kostel dostavěn r. 1787. Velkou rekonstrukcí prošel r. 1820. Dalšími rekonstrukcemi prošel r. 1901 a v letech 1925-1929. Svou nynější podobu získal v 70. letech 20. stol. Jednolodní stavba s mírně odsazeným trojbokým závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Kostel sv. Jana Křtitele je gotického původu ze 14. stol. Byl barokně obnoven r. 1769 a pak novobarokně přestavěn po požáru v letech 1890-1896. Dlouhodobě neudržovaná a církví nevyužívaná stavba v malé osadě je v havarijním stavu a trvale uzavřena. Interiér je poloprázdný.

Kostel vystavěn v letech 1715–1723. Mohutná jednolodní stavba zakončena hranolovitou věží s cibulovitou bání. Na střeše sanktusník. Na klenbě presbytáře i lodi fresky s výjevy ze života svatých. Kolem kostela funkční hřbitov. Vedle kostela barokní hřbitovní kaple Panny Marie Ochranitelky.

Hřbitovní kostel z 1. poloviny 13. stol., později barokně přestavěný. Po požáru v roce 1930 byl obnoven. Hodnotná stavba s kvalitní freskovou výzdobou v interiérech je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR. Dnes v dobrém technickém stavu.

Nejstarší kostel ve Staré Rudné byl nepochybně dřevěný a mohl vzniknout již ve 13. století. Později postaven zděný. Současná podoba kostela zasvěceného sv. Janu Křtiteli pochází z roku 1812. U kostela byl hřbitov a fara.

Původně evangelický kostel nechal v r. 1610, na místě staršího středověkého kostelíka zmiňovaného prvně v r. 1276, postavit Jeroným Václav Thurn. V r. 1622 přešel do rukou katolíků a byla zde zřízena římskokatolická farnost. V r. 1829 přistavěna kaple Božího hrobu.

První písemná zmínka o Bohuňovicích je z r. 1078. Obec tvoří tři části Bohuňovice, Moravské Loděnice a Trusovice, jež byly až do roku 1960 samostatnými obcemy. V severní části obce stojí farní barokní kostel svatého sv. Jana Křtitele postavený koncem 1. poloviny 18. stol.

Kostel byl postaven v letech 1715-1717 na místě starší románské stavby. Dne 9. září 1760 kostel vyhořel a následně byl opraven a přestavěn do dnešní podoby. V r. 1772 byl osazen i novými zvony. V r. 1851 byly na věž instalovány hodiny. U kostela stojí bývalá fara.

Raně barokní kostel dal na místě původní románské svatyně (připomínaná r. 1345, vyhořela r. 1629) postavit v l. 1639–41 hrabě Jan Baptista z Werdenbergu. Stavba si téměř zachovala původní dispozici na půdorysu kříže, interiér byl v 18. stol. několikrát upravován. Poslední úpravy na poč. 20. století.