Výsledky hledání míst

Barokní zámek, který kolem r. 1720 nechal vystavět Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic. Ve 20. století jej vlastnili manželé Schwarzovi, kteří sem zvali tehdejší kulturní elitu. Po válce postupně chátral, dnes prochází rekonstrukcí.

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Tvrz byla prvně zmiňována r. 1303, kdy byl majitelem vladyka Prošík. V 15 stol. v držení mj. Kustošů ze Zubří, v pol. 16. stol. byla Janem Kustošem renesančně přestavěna. R. 1754 v majetku J. A. Auersperga jenž zadal další stavební úpravy. Po r. 1989 vrácena dědicům a prodána do soukr. vlastnictví.

Tvrz rytířů z Lipnice ze 14. stol., v 16. stol. v majetku Vorreiterů a Fictumů. Od r. 1644 v držbě Nosticů, kteří ji přestavěli na zámek. R. 1719 jej získalo město Loket, r. 1815 prodán J. D. Starckovi. R. 1835 zbořen či přestavěn na pivovar. Zámek a obec zanikly v 70. letech 20. století.

Původní renesanční zámek nechal vystavět v r. 1596 Hynek Bruntálský z Vrbna. Rozšířen v 50. letech 17. st. V 60. letech 19. století za Hatzfeldů - Weissweilerů přestavěn novobarokně s pseudoempírovými prvky. Po roce 1945 se stal majetkem státu.

Jan Oldřich z Bisingenu dal tvrz kolem r.1650 přestavět na raně barokní zámek. R. 1692 koupil zámek Ferdinand ze Schwarzenberka a v r. 1700 jejl přestavěl. V tomto stavu se zachoval dodnes. Jedná se o prostou budovu bez jakékoliv vnější výzdoby.

Barokní zámek postavil v l. 1737–39 Leopold A. Salm-Reifferscheid (arch. G. Costa). R. 1891 se stal majetkem rodu Thun-Hohensteinů, r. 1924 JUDr. J. A. Růžičky. R. 1948 byl zestátněn (domov důchodců). Od r. 1970 chátral. R. 2011 odkoupen spol. Via Tempora Nova o.s. a byla zahájena jeho rekonstrukce.

Zaniklý renesanční zámek byl postaven patrně po r. 1566 Janem ze Šlejnic. Po stavbě nového zámku v l. 1737-39, který dal postavit Leopold Antonín Salm-Reifferscheid, byl starý zámek upraven na byty, sýpku a pivovar. Po 2 sv. válce postupně zcela zchátral, zanikl při demolici v 70. l. 20. stol.

Zámeček, patrová obdélníková budova stojící uprostřed dvora, dnes v soukromém majetku.

Empírový dvojkřídlý zámek s barokním jádrem z konce 17. století. Založen Lindenbergy či Sedlickými z Choltic. Před zámkem pozůstatek přírodně krajinářského parku z poč. 19. století. Zámek je nepřístupný.

Zámek byl postaven po roce 1714 stavitelem Ch. Oedtlem pro Jana Kryštofa z Freienfelsu. Později budovu získala rodina Belcrediů kteří po roce 1819 zámek upravovali do klasicistní podoby. Po navrácení zámku Belcrediům byl zámek zrekonstruován.

Hrad ze 14. st, přestavěný na zámek. R. 1420 obléhán husity. Dobyt r. 1467 Jiřím z Poděbrad. Přestavěn pozdně goticky po r. 1478 a renesančně po r. 1536. Od 17. st. neobýván, v letech 1873-84 zde ruiny přestavěny na sídlo továrníka Vincenta Daňka.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. stol. na místě gotické tvrze ze 13. století, v 16. stol. renesančně přestavěné. V 1. polovině 18. století přestavěn vrcholně barokně, koncem století klasicistně. Po roce 1945 sloužil jako byty a sklad, koncem 70. let byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.

Barokní zámek přestavěný z tvrze. Goticko-renesanční tvrz přestavěl Kunát Jaroslav z Bubna a Litic po r. 1661 na zámek. Další úpravy provedla počátkem 18. století hraběnka Zuzana Vratislavová z Mitrovic, také založila park.

V barokní čtyřkřídlý zámek byla přebudována starší tvrz ostřihomským arcibiskupem Petrem Pazománem z Panasu, práce byly dokončeny v r. 1667 a ze stejného roku je i zámecká zahrada.