Výsledky hledání míst

Tvrz, postavená v 15. stol., kdy nahradila starší tvrz ze 13. stol. Od 1. pol. 14. stol. se odtud píše rod z Řesanic (Žasanic), od r. 1400 Řesanští z Kadova, od r. 1534 Jan ze Strojetic. V držení jeho rodu do 17. stol., poté časté střídání majitelů. Kolem r. 1800 upravena na hospodářský objekt.

O založení dvora s tvrzí se po polovině 12. století patrně zasloužil pozdější český kníže Konrád Ota. Ale poprvé se tvrz připomíná až v roce 1373, kdy byl dvorec s tvrzí v držení Drslava ze Šelmberka. Od roku 1538 se již nepřipomíná. Dnes stojí na jejím místě farní dvůr.

Opravdu jen skromné zbytky středověké tvrze v podobě terénních vln a tvarů jsou k vidění v malé osadě Režný Újezd. Ves byla poprvé zmíněna v roce 1366. Malé zemanství zaniklo patrně v 15.století, kdy byl Režný Újezd připojen k jiné malé osadě – Borči.

Řimice jsou prvně zmiňovány v r. 1281. V r. 1391 je poprvé zmiňována zdejší tvrz. Další zmínky o tvrzi jsou z let 1495 a 1497. Někdy v pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V l. 1971-1973 byl proveden archeologický průzkum objektu č. p. 11. Obvodové zdi budovy zřejmě pochází z 14.-15. stol.

Terénní pozůstatky tvrze u č. p. 1, s jejímž přídomkem se v letech 1372 až 1376 uvádí Ješek Talafous z Říčan, který následně prodává tvrz Slavatům z Chlumu. Před rokem 1547 se uvádí ves jako pustá. Znovu obnovena byla před rokem 1580, kdy se opět uvádí její existence.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

Obec vznikla - pravděpodobně i s tvrzi - v roce 1270 za Tvrdiše z Rohatce. Až v roce 1368 litomyšlský biskup Albert ze Šternberka prodal ves s tvrzi Beneši z Kravař, který vše připojil ke strážnickému panství. Ve společné listině Alberta a Petra ze Šternberka se předání tvrze potvrdilo. Tvrz se naposledy uvádí v roce 1375.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně v 1. pol. 14. stol. S tvrzí se spojují bratři Bohuněk z Rohů a Ješek Rohovec, kteří r. 1366 koupili lán ve Vilémovicích. R. 1406 se připomíná Ješek z Rohova a jeho manželka Ofka. Neví se kdy a proč tvrz zanikla, snad v období husitských válek.

Dnes již zaniklé tvrziště nedaleko potoka. Poprvé je zmiňováno sídlo v Rokytníku v r. 1465, kdy zde sídlí Václav Vrtimák z Rokytnika. Následuje Heřman z Rokytníka. Synové následujícího majitele Jindřicha z Rokytníka v r. 1530 panství prodávají Pernštejnům, připojením k Náchodu tvrz zaniká.

Zaniklá – snad kromě sklepů – gotická tvrz přestavěná na sýpku stojící uprostřed obce.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Patrné zbytky valů po menším tvrzišti pravděpodobně ze 14. století nedaleko zámku, opuštěného v 17. století. Na místě tvrziště je postavený pohledný domek s mansardovou střechou. Domek je na až 1,5 metru vysokém „kopečku“, který je patrnou dizpozicí.

Pozdně středověká tvrz, jejíž vznik není písemně datován, byla původně součásti dvora jako "pánské stavení" Jana ze Strachnova. V letech 1613-1624 se stavení nazývalo tvrzí. Dnes po ní zůstal v zahradě domu čp.4 nepatrný pahrbek.