Výsledky hledání míst

Dřevěný kostel je přesnou replikou pův. kostela ze 14. stol., který shořel v dubnu r. 2002. V l. 2003-2004 byla postavena jeho kopie za použití pův. postupů a technologií. Do stavby zakomponovány části z pův. kostela, nové zvony odlilo zvonařství Tkadlec. Kostel byl slavnostně vysvěcen 10.10.2004.

Kostel, původně gotický (r. 1400, presbytář), nový postaven v l. 1578-1579 Ondřejem Bzencem z Markvartic. V l. 1848 a 1854 postihly město velké požáry, které poškodily i kostel. R. 1859 utilitárně přestavěn. Zajímavostmi jsou chodba spojující kostel se zámkem či hrobka hrabat Wilczků z Guttelandu.

Novorománský kostel v Krásně postavený na místě starší svatyně ze 14. století po zničujícím požáru města roku 1858. Nelze vyloučit využití části starších konstrukcí. Jižně kostela bývalý hřbitov se zvonicí ze 16. století a jedním náhrobníkem z téže doby.

Pseudogotický kostel vystavěn v letech 1890–93 na základech ranně gotického kostela ze 13. st. přestavěného v roce 1668. Interiér kostela vybaven také pseudogoticky.

Na místě původní hřbitovní kaple vystavěn v letech 1776–1785 pozdně barokní kostel. Opravován roku 1990. Slouží jako depozitář Galerie hlavního města Prahy.

Gotický kostel někdejšího horního městečka na severním úbočí Šumavy. Dostupné prameny udávají vznik současné stavby v 15. století, nelze vyloučit starší původ. Upraven v 18. století, po roce 1945 omezené využití a chátrání.

Gotický kostel sv. Kateřiny ze 14. stol. byl roku 1912 přestavěn v novogotickém stylu. Původní zůstal presbytář z počátku 14. stol. s gotickými nástěnnými malbami a věž přistavěná zřejmě v 15. či 16. století.

Na místě původního kostela ze 14. stol. postavil Chr. Lagler 1717–21 barokní jednolodí se západní věží. Obklopen zdí bývalého hřbitova se zbytky náhrobků a márnice. Fara z r. 1733 severovýchodně pod kostelem, dále na sever kamenný kříž z r. 1801.

Kostel v Kněžicích se připomíná jako farní ve 14. století. Současná podoba pochází převážně z 19. století. Západně od něj stojí hranolová zvonice s dřevěným patrem, severně pak barokní fara. Celý areál je velmi zchátralý.

Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.

Původně gotický kostel, připomínaný poprvé roku 1384 jako farní. Upravován snad renesančně a barokně, po požáru roku 1814 obnoven do roku 1819. Po roce 1945 chátral, dnes nevyužívaný, provedeny nejzákladnější zajišťovací opravy.

Klasicistní kostel, postavený v letech 1821–29 na místě starší stavby z počátku 17. století, snad s využitím jejích konstrukcí. Úpravy spojené se zvýšením věže proběhly v letech 1891–92. Ze starší stavby se dochovala kazatelna (1778), ostatní zařízení pochází z 19. století.

Jednolodní barokní kostel sv. Kateřiny vystavěn v letech 1748–1752 na místě staršího zbořeného kostela, jenž byl původně dřevěný, ve 14. stol. zmiňován jako farní. Před kostelem socha sv. Panny Marie (dílo Matyáše Brauna a Františka Pacáka) z r. 1749. Okolo hřbitov s cennou márnicí.

Kostel sv. Kateřiny je pozdně barokní sakrální stavba postavená na místě původně evangelického svatostánku z let 1610–1611. Hornické město, založené na počátkem 16. století, nese dodnes jméno této katolické světice. Dnes je opravený.

Starší kostel, připomínaný poprvé roku 1248, byl v letech 1483–1510 nahrazen pozdně gotickou novostavbou (klenba lodi od Hanse Gezingera). Upravován po požárech v 18. a 19. století, regotizován 1900-01, tehdy nově postavena věž. Obklopen bývalým hřbitovem, západně od něj bývalá fara.