Výsledky hledání míst

Kostel vznikl po vysazení města Telče po pol. 14. stol. Poškozen za husitských a následných válek, přestavba 1443–58. Úpravy pro jesuity (po 1651) většinou zanikly při puristické obnově 1892. Součástí areálu chodba křížové cesty a vzdálené děkanství.

Původně románský kostelík snad ze 13. st. (zachována apsida), rozšířený raně goticky přístavbou presbyteria a věže na poč. 14. st. Upraven v l. 1550-90, v 18. st. přestavěna věž a předsíň. Hodnotné nástěnné malby z r. 1340, staré zvony ze 16. st.

Goticko-renesanční trojlodní kostel z přelomu 16. a 17. století si přes pozdější zásahy zachoval stylově čistou podobu. Na místě předchůdce ze 14.–15. století postaven jako farní kostel poddanského města, se sousedním zámkem spojen krytou chodbou.

K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.

Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.

V jádru románský jednolodní farní kostel, snad z přelomu 12. a 13. stol. s pozdně gotickým polygonálním kněžištěm a renesanční hranolovou věží. Barokně upraven r. 1723, další úpravy v 19. a počátku 20. stol. Vnitřní vybavení pochází z 19. století. Kolem kostela je starý hřbitov s cennými náhrobky.

Původní kostel z poč. 14. století, přestavován v letech 1708-1709 a v r. 1885. Jednolodní orientovaný kostel s obdélnou lodí a presbytářem, se sakristií s oratoří a hranolovou věží v západním průčelí. Pozůstatky nástěnných maleb z 1. pol. 14. století. Na malém hřbitově hroby významných osobností.

Kostel sv. Jakuba Většího v Pomezí nad Ohří románského původu přestavěn do barokní podoby koncem 18. století. Po 2. světové válce zchátral, opraven po r. 2000. Nyní filiální ve farnosti Cheb bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Močidlecký kostel vznikl roku 1782 výraznou přestavbou původně gotické svatyně, připomínané od poloviny 14. století. Obklopen hřbitovem, západně od něj bývalá fara z 18. století: mohutný opěrák na jižní straně napovídá staršímu původu.

Kostel v Ratenicích byl postaven roku 1811 v opožděném a zjednodušeném barokním stylu. Provedení západní věže s rohovými opěráky nevylučuje využití starší konstrukce. Naopak lomená okna schodišťové vížky jsou zřejmě projevem raného historismu.

Původně gotický farní kostel v Benešově nad Černou vznikl počátkem 30. let 14. století údajně přestavbou starší kaple. Barokně byl upraven roku 1630, naposledy rekonstruován v 90. letech 20. století.

Dominantní novorománský kostel ve Světlíku vyrostl v letech 1872–4 na místě starší stavby, ze které snad převzal část konstrukcí. Stylově jednotná je i brána hřbitova, který jej obklopuje. Severně pod ním velká barokní fara.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.

Existence kostela v Louchově je doložena k roku 1352. Prošel zřejmě pozdně gotickou úpravou, kolem roku 1720 byl prodloužen k západu. Od roku 1945 chátrá, v současné době v havarijním stavu, vnitřní zařízení odcizeno nebo zničeno.