Výsledky hledání míst

Kostel založen roku 1773. Roku 1874 přestavěn pseudorenesančně. V západním průčelí čtyřboká věž. Oprava fasády v roce 2002 a roku 2004 obnoveny vnitřní omítky a malby.

Na místě původního kostela z r. 1625, z něhož zachováno kněžiště, postavena r. 1717 jednolodní podélná stavba neorientovaná s hranolovou věží v průčelí, odsazeným obdélným závěrem a čtyřbokou sakristií. Rozsáhlá rekonstrukce v letech 2005–9.

Kostel v Ruprechticích byl postaven v letech 1909–1910 podle projektu architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Od r. 1911 samostatná farnost. Po r. 1960 sloužil jako depozitář muzea a archivu, znovu vysvěcen r. 1994. Centrum působení františkánů na Liberecku. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Jednolodní stavba se čtyřhrannou věží orientovanou k severu pochází z roku 1841. Uvnitř kostela se nalézá klasicistní varhanní skřín z roku 1817. Původní nástroj zmizel v roce 1955 neznámo kam. V roce 2000 byly k historické skříni postaveny varhany nové.

Pozdně barokní kostel sv. Antonína Paduánského s novobarokním průčelím je cenným dokladem sakrální architektury z konce 18. století, která byla rozšířena na přelomu 19. a 20. století. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel sv. Antonína Paduánského v Němčanech pochází z roku 1676. V 18. století byl přestavěn a roku 1872 doplněn o sakristii. Opravován ve 20. století. Nyní kostel filiální ve farnosti Slavkov u Brna. Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Antonína Paduánského v Hraběticích vznikl r. 1784 přebudováním barokní kaple z r. 1698. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2011 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Antonína Paduánského je raně barokní stavba z r. 1680, původně kaple sousední tvrze. V interiéru nástropní malba od Karla Františka Töppera. Nyní filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Jednolodní filiální kostel z režného zdiva, s rovným závěrem a mohutnou hranolovou věží byl postaven mezi lety 1933–1937 podle projektu architekta Jana Šálka z Brna. Od roku 1975 až do své smrti v roce 1994 zde působil P. Jan Podveský, jeden z kněží odsouzených v souvislosti s Babickým případem.

Kostel sv. Antonína Paduánského v Dlažově vznikl v 18. stol. rozšířením starší kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Klatovy s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2002 je kulturní památkou.

Kostel sv. Antonína Paduánského z let 1908 - 1911 podle projektu architekta Františka Mikše. Novogotický trojlodní kostel s výrazným dvouvěžovým průčelím představuje spolu s interiérovým vybavením pozoruhodný příklad "Gesamktunstwerku". Památkově chráněný.

Dřevěný kostel založen hrabětem Jiřím z Oppersdorfu r.1640 na hřebenu tzv. Malé Prašivé. Původní zasvěcení sv. Ignáci z Loyoly v r.1673 změněno na sv. Antonína Paduánského. Spadá pod farnost v Dobré.

Kostel z 1. pol. 13. stol. založen na románských základech. Z původního zařízení socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. Oltářní obraz sv. Antonína Poustevníka z pol. 18. stol. Barokní řezba Piety z r. 1730 z okruhu barokního sochaře Pacáka. Původní rokokové zařízení nahrazeno r. 1963 pseudogotickým.

Původně gotický farní a hřbitovní kostel z roku 1579. Pseudogoticky přestavěn r. 1881. Pseudogotický mobiliář vytvořil vídeňský akademický sochař Leimer. Interiér kostela byl postupně restaurován v 80. letech 20. století.

Zřícenina kostela, který nechal postavit roku 1670 Georg Maximilian Lindel u místa, kde vyvěral léčivý pramen. Ves zanikla po 2. sv. válce. Neudržovaný kostel je v první polovině 20. století v havarijním stavu.