Výsledky hledání míst

Na místě původního kostela v letech 1723–1725 vystavěn nový kostel barokní. V současné době je kostel v havarijním stavu. Částečně propadlý strop, věž nedávno vyhořela. Interiér je prázdný a pro veřejnost zavřený.

Goticko-renesanční stavba, jejíž výstavba proběhla v první pol. 14. stol. Věž přistavěna v 15. stol. a zvýšena v 17. stol. Kostel obklopen hřbitovem dodnes funkčním. Na stěně u kazatelny náhrobní deska z poč. 17. stol.

Kostel vystavěn v l. 1587–89 rodem Syrakovských z Pěrkova na místě starší dřevěné stavby. Posvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským v r. 1591. Goticko-renesanční stavba. Uvnitř náhrobky Syrakovských.

Původně gotický kostel ze 14. století, po požáru roku 1656 obnoven v barokním slohu. Jednolodní stavba s valenou klenbou a s hranolovou věží.

Kostel sv. Jana Křtitele ve 14. století uváděn jako farní, spolu s vesnicí byl za husitských válek zničen. Barokně přestavěn roku 1757, v roce 1878 obnoven po požáru. Býval v dezolátním stavu, dnes má novou střechu a postupně prochází rekonstrukcí.

Barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vystavěn r. 1726. Zařízení kostela také barokní. Kolem kostela se rozprostírá starý hřbitov.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.

Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.

Pozdně gotický kostel v Zátoni nahradil po roce 1490 husity zničenou svatyni proboštství ostrovského kláštera. Jedno z vrcholných děl rožmberské pozdní gotiky tvoří dominantu vltavského údolí mezi Rožmberkem a Krumlovem.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.

Kostel byl postaven r. 1658 místo staršího dřevěného kostela. V r. 1692 přistavěna věž a v letech 1708–1709 presbytář. Po požáru r. 1800 opraven, po r. 1945 chátral. Jednolodní plochostropý kostel s hranolovou osmiboce zakončenou věží v čele a půlkruhovým valeně klenutým závěrem.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Současný kostel je již pátým v pořadí. Pochází z let 1755–1758. Poslední opravy proběhly ve druhé polovině 20. století. Je jeden z nejkrásnějších v okolí. Velmi prostorná klenutá kostelní loď. Uvnitř věže se nacházejí čtyři zvony.

Současný farní kostel byl vybudován v raně barokním slohu v r. 1703 pravděpodobně na místě staršího gotického chrámu. Později vyhořel a v roce 1793 byl přestavěn prakticky do současné podoby. V l. 2010-2012 proběhla rekostrukce. Ve věži je nejstarší zvon v okolí, pochází z r. 1530.

Novogotický kostel sv. Jana Křtitele v Janských Lázních postaven r. 1885 v důsledku rostoucí návštěvnosti lázní. Veškeré vnitřní vybavení pochází z doby stavby, varhany z r. 1886. Od r. 2005 kostel povýšen na farní, převzal funkci farnosti Svoboda nad Úpou.