Výsledky hledání míst

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

Soukromá pohřební kaple rodiny Hendrichů. Postavena v novogotickém stylu na půdorysu kříže skalenským stavitelem Andreasem Kirschnekem podle plánů arch. Emila Glockera. Pochází z roku 1888. Doklad funerální kultury v regionu vyšší střední třídy na konci 19. a poč. 20. století. Památkově chráněná.

Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.

Hrobka hrabat Henckelů z Donnersmarcku z druhé poloviny 17. století. Na přelomu 19. a 20. století byla hrobka vyklizena. Od roku 2002 je přestavěna na kapli Panny Marie.

Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.

Novogotická hrobka s kaplí, postavena v letech 1869 – 1871 podle projektu A. Prokopa. Ke kapli vede od hřbitova lipová alej, ve které stojí žulové kapličky křížové cesty.

Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat z roku 1839. Vznikla adaptací původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758. Stojí u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.

Mauzoleum Lichnovských v podobě novogotické ortogonální kaple z režného zdiva vystavěné v l.1902–03 dle projektu J. Lundwalla. V l. 1945–1996 sloužilo jako místní kostel. Nyní rekonstruováno. Náhrobky Karla Marii, Marie Croÿ-Dülmen a Karla Maxe.

Hrobka Lilienwaldů byla postavena v letech 1830–1831. Byla vystavěna na způsob dórského chrámu. Čelo zdobí sloupový portikus. Koncem 19. stol. byla přeměněna na márnici.

Hrobka rodiny majitelů místního zámku v letech 1792–1838 v sousedství farního kostela. Postavena roku 1803 Vojtěchem Mladotou ze Solopysk v přechodném barokně-empírovém stylu. Skládá se ze suterénní krypty a kaple v prvním patře.

Empírová pohřební kaple rodu Pachtů z Rájova z roku 1839. Uvnitř snad ještě zbytky barokního zařízení, částečně přeneseného ze sousedního kostela. Po roce 1945 zpustla.

Secesní hrobka rodiny textilního podnikatele Friedricha Wilhelma Botschena byla postavena nad Libouchcem v letech 1899–1900. Po roce 1945 zpustla a zchátrala.

Novogotická hrobka, postavená pro rodinu strojírenského podnikatele, zakladatele pozdějšího podniku ČKD a politika Čenka Daňka, roku 1878 povýšeného do šlechtického stavu s predikátem von Esse. V hrobce je pohřben jeho starší syn, Čeněk Josef Ferdinand Daněk, který zemřel v Líšně v roce 1895.

Novorenesanční hrobka Dittrichovy rodiny postavena v letech 1888–1889 podle plánů architekta Rachsdorfa. Výzdobu provedl malíř August Frind. Hrobka s unikátním systémem vytápění je svou velikostí a kvalitou architektury zcela výjimečná.

Klasicistní hrobka zlonické větve rodiny Kinských postavená v l. 1836–1841 Rudolfem knížetem Kinským dle návrhu vídeňského architekta Heinricha Kocha. Plastiky jsou dílem vídeňského sochaře Käsmanna.