Původně menší gotický kostel v Bohuslavicích je prvně zmiňován r. 1386. V r. 1714 byl barokně přestavěn a rozšířen. Věž byla přistavěna r. 1768. Vedle kostela stojí budova fary.
Filiální kostel sv. Bartoloměje gotického původu z konce 14. stol. vyhořel r. 1817 a současnou pozdně barokní podobu získal při obnově r. 1822. Z původní stavby se zachovalo jen zdivo presbytáře a vítězný oblouk, z vybavení pak pozdně gotická socha sv. Bartoloměje nyní umístěná na hlavním oltáři.
Osamocený gotický hřbitovní kostelík sv. Bartoloměje vznikl někdy na přelomu 13. a 14. stol. Později na střeše vybudována věžička. Kolem r. 1670 umístěn raně barokní oltář s obrazem Umučení sv. Bartoloměje. V r. 1936 byl po požáru opraven a přestavěn.
Někdy v letech 1759-1760 byl, zřejmě na místě původního středověkého kostela, postaven nový barokní kostel na náklady Leopolda, hraběte z Diettrichsteinu. Současně s výstavbou kostela vznikla i nová fara. V r. 2011 byla dokončena oprava kostelní fasády. U kostela stojí kamenný kříž z r. 1800.
V l. 1764-1768 byl na místě staršího kostela sv. Petra vybudován dnešní barokní kostel sv. Bartoloměje. V r. 1799 kostelní věž zničil blesk, poté byla postavena nová. Od r. 1855 byla v Počenicích pouze kurácie, která byla v r. 1889 povýšena na faru. Do r. 1910 byl kolem kostela také hřbitov.
Původní gotický kostel doložen r. 1352, přestavěn v 15. stol. (věž 1490?) a pak barokně (loď, presbytář) v pol. 18. stol. stavitelem Antonínem Palliardim. Obdélná stavba s odsazeným čtvercovým závěrem a hranolovou věží v záp. průčelí, na jihu předsíň a sakristie.
Římskokatolický farní kostel svatého Bartoloměje, původní stavba z doby po roce 1600 barokizována v letech 1732-1734. Uvnitř skupina dřevěných soch a kazatelna. Nástropní malby Aloise Baucha z konce 19. století.
Jednolodní novogotický kostel z let 1875-1876 stojí na místě staršího kostela, připomínaného již v polovině 14 století. Presbytář je obdélný, je zaklenuty křížovou klenbou. Věž je ukončena čtyřbokou jehlancovou střechou. Vstupní portál je gotizující, zdobený tympanonem s reliéfem Krista.
Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. s obdélnou valeně klenutou lodí a čtvercovým křížovou žebrovou klenbou zaklenutým presbytářem. Upraven barokně (1708) a novogoticky (1857). V lodi raně gotický portál, v interiéru gotické a renesanční náhrobníky, sanktuarium a nástěnné malby z 14. a 15. stol.
Gotický kostel přestavěný v 1. třetině 18. stol. barokně, do r. 2008 farní. Orientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí se zaoblenými nárožími, odsazeným půlkruhem zakončeným presbytářem (uvnitř trojboký), osmibokou sakristií a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář různorodý z 18. a 19. století.
Kostel snad ze 14. století byl do současné barokní podoby přestavěn v letech 1721-1725. Ve věži je zvon Panny Marie z r. 1558. Stavbu doplňuje raně barokní sloup se sochou Panny Marie z r. 1690 a budova fary.
Současný mohutný klasicistní kostel byl postaven v letech 1841–1845 na místě staršího kostelíka ze 13. století. Naproti chrámu stojí hodnotný areál barokní fary z r. 1770.
Současný pozdně barokní farní kostel byl postaven kolem r. 1786, pravděpodobně na místě staršího chrámu. V r. 1824 byla k průčelí přistavěna věž. Hlavní oltář se čtyřmi sochami andělů a obrazem sv. Bartoloměje vytvořil řezbář a malíř J. Hromádka v r. 1867. Vedle kostela stojí fara.
Kostel sv. Bartoloměje v Boharyni doložen jako gotický r. 1384, po třicetileté válce nově postaven r. 1650, pozdně barokně přestavěn r. 1783 a do dnešní podoby pseudoslohově upraven r. 1865. Vnitřní zařízení rokokové z konce 18. stol. nebo z 19. stol. Filiální kostel ve farnosti Nechanice.
