Výsledky hledání míst

Kaple se sochou Panny Marie Lurdské, zvaná Mírová, v polích u městyse Višňové vznikla r. 1917 jako projev díků rodiny za šťastný návrat zraněného syna z bojiště 1. světové války.

Původně augustiniánský klášter založil r.1350 markrabě Jan Jindřich. V 18.st. došlo k barokní přestavbě, zároveň s přiléhajícím kostelem sv.Tomáše. Od r.1783 se stala klášterní prelatura sídlem moravské zemské správy. Dnes slouží část bývalého kláštera jako výstavní síň Moravské galerie a kavárna.

Klasicistní mohutný kříž z roku 1846, který nechala postavit hraběnka Helena z Mniszku-Lubomirská na památku svému zesnulému manželovi hraběti Stanislavu z Mnizsku na jeho oblíbené vyhlídce. Od kříže je výhled na protilehlý zámek i údolí řeky Dyje.

Modlitebna Českobratrské církve evangelické byla postavena v l. 1926–1927 ve stylu art deco (arch. Bohumír Kozák). Stavbu vedli stavitelé bratři Vondříčkové, zaplacena byla členy sboru církve. Autorkou současné podoby interiéru modlitebny s plastikou stromu – kříže je arch. Barbora Veselá.

Modlitebna Církve adventistů sedmého dne byla vybudovaná v l. 1982 - 1984 společně s bytem pro kazatele v budově v centru města, zakoupené církví r. 1982. Modlitebna byla vysvěcena 7. září 1984.

Poutní místo kde poprvé byl pověšen svatý obrázek roku 1704. V roce 1772 postavena dřevěná kaplička, koncem 18. století na jejím místě nechala hraběnka Alžběta Kinská vytesat novou kapli do skalní stěny. Po 2. světové válce bylo místo z větší části zničeno.

Drobná zděná kaple na obdélném půdorysu s rovným závěrem byla postavena v roce 1938. Nechali ji postavit manželé Anna a Vincenc Havlínovi z Kovářova č.p. 4. jako poděkování za to, že se Vincenc šťastně vrátil z 1. sv. války a také za to, že jejich syn, František Xaver Havlín, se stal knězem.

Raně barokní obdélníková kaplička na místě morového hřbitova z r. 1680. Zdobí ji obraz Panny Marie Svatohorské ze 17. století. Bývala v ní pozdně gotická socha Madony z počátku 16. století, snad od Mistra Zvíkovského oplakávání.

Barokní morový mariánský sloup dali postavit vyškovští radní r. 1719 jako památník a poděkování za skončení morové epidemie (sochař Jan Christian Pröbstl). Mramor. oblakový sloup se sochou P. Marie doplňují sochy dalších 4 světců a samostatné sochy sv. Jana Nepomuckého (1754) a sv. Floriána (1771).

Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.

Morový sloup, který nyní zdobí horní část zábřežského Masarykova náměstí, byl postaven roku 1713.

Barokní pískovcový pilíř z r. 1731. Sousoší Panny Marie s morovými světci, sv. Šebestiánem, sv. Rochem a sv. Karlem Boromejským. Na trojbokém obelisku socha Panny Marie v oblacích. V letech 2013-2016 sloup restaurován. Zapsán do seznamu kulturních památek ČR.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Svatohorské s Ježíškem v náručí postaven na náměstí v Mnichovicích po r. 1713 na paměť skončení morové epidemie. Opraven r. 1898. Socha znovu vysvěcena r. 1994.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.