Výsledky hledání míst

Tvrziště vodní tvrze, založené kolem roku 1400, pravděpodobně zbraslavským klášterem. Roku 1454 je již uváděna jako pustá. Zachovalo se nevýrazné tvrziště se zbytky příkopu na jihu a východě.

Zaniklá tvrz, která se prvně zmiňuje r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic. Jindřich pro dluhy panství r. 1392 prodal svým věřitelům. Ti jej obratem prodali Jakubovi Končekovi z Turovic. R. 1464 se z Nevojic píše Mikuláš, poč. 16. stol. byly Nevojice připojeny k Bučovicím a tvrz poté zanikla.

Zaniklá středověká tvrz, pravděpodobně ze začátku 14. století (Mikuláš z Pasovar - 1314 a 1316). Kolem 15. století se dostává do majetku Rožmberků a v r. 1541 se uvádí již jako pustá spolu se vsí. Jako předpokládaná lokalizace se jeví místo odloučeného statku na kraji vsi č. p. 1.

Tvrziště na východním okraji vsi je pozůstatkem stavby typu s plášťovou zdí, která se částečně dochovala. Tvrz pravděpodobně vznikla v polovině 14. století. Počátkem 17. století se zmiňuje už pouze poplužní dvůr.

Přestavěná budova tvrze ze 14.století, dnes na soukromém pozemku a běžně nepřístupná.

Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. stol. První písemná zmínka o obci je ale až z r. 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. stol., kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.

Použití predikátu z Obděnic je již z r. 1219 a týká se starší tvrze. Existence mladší tvrze až za Jana z Jedlice, majitele r. 1452. První zmínku o existenci máme až z r. 1593, kdy zde probíhá stavební činnost Jakuba Krčína z Jelčan. Jeho zeť o ně přichází po konfiskacích a přechází na Lobkowicze.

Pozůstatky vodní tvrze v Obědovicích možná už z 12. století, ačkoliv písemně zmíněna mnohem později. První doslovná zmínka o ní je až z roku 1545, zaniká v průběhu třicetileté války a druhá místní tvrz nejpozději koncem 17. století.

Dochovaná čtvrtina vodního okrouhlého tvrziště obklopeného příkopem a valem. Dvůr jako součást majetku kláštera Sv. Pole byl založen v r.1274, v r.1378 je zde zpráva o rozšiřování příkopů a jde tedy o nepřímé potvrzení existence tvrze. Tvrz nejspíš zanikla při husitském tažení na klášter v r.1420.

Jediná zmínka o tvrzi pochází z r.1631, kdy patřila Fridrichovi Vojskovi z Bogdunčovic. Zanikla snad ve třicetileté válce.

První písemná zmínka o tvrzi je r. 1237, kdy ji vlastnili vladykové Přibyslav a Štěpán z Očína. Zmínky o pánech z Očína se vyskytují do konce 15. stol. V r. 1544 je tvrz je uváděna jako pustá.

Téměř zaniklé tvrziště se nachází jihozápadně od návsi. Prvním známým majitelem sídla byl Jiřík z Ohnišťan, který byl připomenut písemně v roce 1318. Dle místní tradice byla tvrz zpustošena během husitských válek.

Tvrz v Ohrazenicích obsahuje pozůstatky původního sídla drobné šlechty z přelomu 13. a 14. století. Současná podoba je především výsledkem renesanční přestavby, provedené před rokem 1586. Součást areálu dvora, využívaného k chovu koní.

Značně pozměněna tvrz pocházející pravděpodobně ze 14. století, kdy byla ves v držení vladyckého rodu z Okárce. V roce 1536 byla Oldřichem z Lomnice ves i s tvrzi připojena k náměšťskému panství, čímž tvrz ztratila význam a byla přeměněna v hodpodářskou budovu někdejšího dvora.

Tvrz postavili ve 14. stol. Paulsdorferové nebo někteří z jejich lenníků. R. 1450 byla vypálena vojsky Jiřího z Poděbrad, poté v majetku Junckerů. Po nich v držení Krahmerů a Schmiedlů ze Seeberka. Od r. 1885 vlastněna Mucky, r. 1888 stavebně upravena. Od r. 1945 v majetku státu, dnes v soukr. maj.